Audioverze
Před sedmi lety ho policie obvinila, před šesti lety byla podaná obžaloba. Přesto dodnes nemá soudce Vrchní soudu v Praze Ivan Elischer v ruce ani rozhodnutí prvoinstančního soudu. To první totiž zrušil pro desítky až ostudných vad odvolací soud. A tak probíhá nové hlavní líčení, které je naplánováno do konce roku. „Kdybych se hájil standardně tak, jak to mnozí dělají, tedy ‚já jsem to neudělal, zkuste mi to dokázat‘, tak už bych byl dávno odsouzený. Já musím dokazovat svoji nevinu,“ říká v podcastu Dimun soudce Ivan Elischer.
Podcast se soudcem Ivanem Elischerem jsme natáčeli přesně v den sedmého výročí, kdy ho policie zadržela a šest let poté, co byla podána obžaloba. Soudce Elischer měl podle ní nezákonně a za úplatu ovlivňovat rozhodování soudu. On sám obvinění odmítá a pouze připouští, že byl nevhodně vstřícný.
Během těch sedmi let už padl rozsudek, který soudce Elischera poslal na devět let do vězení. Ten byl ovšem zrušen odvolacím soudem, neboť prvoinstanční soud podle něho neuvedl v rozhodnutí podstatnou věc: důkazy, na kterých postavil své rozhodnutí o Elischerově vině. A tak se musí soud od počátku opakovat.
„Zemřela mi manželka, která těžce nesla to mé trestní stíhání a narodili se mi čtyři vnuci, jeden z nich už chodí do školy,“ reaguje soudce Elischer na otázku, co se během těch sedmi let v jeho životě změnilo.
Když to celé začalo, bylo mu 57 let, dnes je mu 64 a tak se mu pomalu uzavírá cesta pro návrat do justice, pokud by třeba padl osvobozující rozsudek. Soudci totiž ze zákona zaniká funkce dosažením věku 70 let.
Během těch sedmi let se také hned dvakrát ocitl vazbě, jednou nezákonně.
„Tam vás vyplivnou, svlíknou do naha, nikdo vám nic neřekne a hodí vás do cely. Pak se to, co máte dělat, dozvíte třeba od chodbařů, spoluvězňů, kteří vám roznášejí stravu,“ popisuje své zkušenosti z vazby soudce, který byl do té doby doslova na opačné straně oken.
A v podcastu Dimun popisuje vcelku suše a bez emocí systém české trestní justice, kde státní zástupci neplní svoji zákonnou roli a soudci zase nemají odvahu jim nedostatečné obžaloby vracet. A tak se často stávají pomocníky obžaloby a rezignují na svoji roli nezávislého arbitra.
„Státní zástupci neplní svoji roli a třebaže to mají za povinnost, neobstarávají důkazy i ve prospěch obviněného. A když se věc dostane k soudu, není soud připraven na obhajobu. Pak ten soud se dostává do slepé uličky. Soudci nemají osobní odvahu, aby ty věci vraceli zpátky, aby byly opatřeny všechny důkazy,“ říká v podcastu Dimun soudce Elischer.
„Dřív jsem si to neuvědomoval, ale funguje to tak. Nejdřív rozhodujete tak, jak obžalovanému nevyhovět, nic mu nepovolit. Nevyhovět, zamítnout, nevěřit. To je taková mentalita soudců, která se vám dostane pod kůži. Byl jsem její součástí, není být na co hrdý,“ dodává v podcastu soudce Elischer.
Jak se k soudci chovají ve vězení? Jaký je pohled souzeného soudce na systém trestní justice? A proč podle něho neplatí v Čechách presumpce neviny? To vše v novém díle podcastu Dimun s obžalovaným soudcem Ivanem Elischerem.
