Audioverze
„Když přijíždí Dvořák v roce 1892 do New Yorku, má oproti jiným cestujícím z Evropy zásadní výhodu. Není emigrant a nemá one way ticket,“ vysvětluje v podcastu HVĚZDNÉ HODINY LIDSTVA anglista Ladislav Nagy. Historik Martin Kovář k tomu dodává, že přestože vliv Novosvětské, jak se nejznámější symfonii Antonína Dvořáka také říká, poněkud přeceňujeme, její vliv na americkou klasickou hudbu je nezpochybnitelný. Je to rozhodně největší úspěch českého kluka v USA – a to i ve srovnání s příběhy sportovců, jako jsou Lendl nebo Jágr.
Na rozdíl od milionů emigrantů z celé Evropy je český skladatel Amerikou oficiálně pozván a také docela královsky placen. Jeho americký příběh tak má od začátku zcela jiné kontury než příběhy většiny chudáků, kteří v Evropě zanechali naprosto vše, včetně svých kořenů, a stávají se Američany už od okamžiku příjezdu na Ellis Island v New Yorku.
A právě okamžik příjezdu Antonína Dvořáka do největšího amerického města je tématem dalšího dílu podcastu HVĚZDNÉ HODINY LIDSTVA, v němž historik Martin Kovář, anglista Ladislav Nagy a novinář Pavel Vondráček popisují univerzální zkušenost většiny emigrantů, všímají si, jak vypadal New York v roce 1892 a jakou roli v něm hrály jednotlivé národnostní subkultury.
Diskutují o tom, jak je možné definovat pojem „americký sen“, co vše Dvořáka ovlivnilo při komponování jeho nejslavnější symfonie, zkoumají, jak se stalo, že v ní slyšíme ozvěny černošské a indiánské hudby atd. A jako bonus se dozvíte, jak se symfonií Z Nového světa souvisí černá kočka.
