Žijeme v době neustále rostoucí společenské polarizace, v době masivního šíření dezinformací a falešných zpráv. „Jednoduše řečeno, jsme v krizi důvěry,“ říká v novém dílu podcastu Insider Jakub Eberle, výzkumný pracovník a vedoucí Centra evropské politiky, který se problémem dezinformací dlouhodobě zabývá. „A za tuto krizi si do určité míry můžeme sami, můžu ukázat na dlouhé seznamy politických, mediálních i akademických selhání. Dáno je to ale také tím, že současné problémy, se kterými se musíme vyrovnávat, jsou stále komplexnější. Svět je neustále složitější – a jak může jednotlivec komplexně pochopit klimatickou změnu, nebo takový covid,“ ptá se Eberle.
Patrné je to i na zdánlivě jednoduchých otázkách, kdy je hranice mezi dezinformací a faktem paradoxně velice tenká. „Příkladem je například, zda Evropská unie selhala v covidové krizi. Podle řady fact-checkerů jde o klasický dezinformační narativ, celý problém je ale mnohem komplikovanější. Zda Evropská unie selhala, nebo ne, se nedá posoudit bez ohledu na naše očekávání od EU nebo bez toho, jaké měla EU reálné možnosti,“ vysvětluje Eberle. A lze se ptát dále: „Selhala EU s očkováním proto, že se v jejích státech vakcinovalo pomaleji než v USA a Izraeli? Anebo neselhala, protože vakcinace probíhala lépe než kdekoliv jinde? To jsou otázky, které nemají jednoduché odpovědi.“
S tím souvisí i těžký osud politického fact-checkingu. „Problém je v tom, že fakta samotná často nejsou jádrem sporu. Málokdy se hádáme právě o ně, jestli venku prší, nebo svítí slunce. Mnohem častěji se přeme o míře daného jevu. Typicky třeba o otázce zdanění – dle mého prakticky neexistuje politicky neutrální odpověď na otázku, jestli jsou daně příliš nízké či příliš vysoké. A předmětem politického sporu jsou většinou otázky, které nemají jednoduché odpovědi,“ dodává Eberle.
Jaký je rozdíl mezi termíny jako je fake news, dezinformace a hybridní válka? Jak těchto instrumentů využívají cizí mocnosti? A jak se dezinformacím účinně bránit? Poslechněte si celý podcast.
