Pulsující bolest hlavy, pocit na zvracení, přecitlivělost na světlo i hluk. Migrénou – neurologickým onemocněním, které život neohrožuje, ale může ho značně znepříjemnit – trpí až deset procent populace. Ač se poznání lékařů i možnosti léčby posouvají kupředu, stále na mnoho otázek týkajících se této nepříjemné choroby neznáme odpovědi. „Nevíme, proč u někoho něco migrénu vyvolá a u jiného ne. Víme, že migréna často bývá dědičná, ale nevíme, na jakých strukturách. Nevíme ani to, proč někdo, kdo k tomu má dědičné předpoklady, často sám migrénou vůbec netrpí. Kdybych to věděla, tak mám asi Nobelovu cenu,“ přiznává s nadsázkou neuroložka Jolana Marková, která se léčbou migrény zabývá.
Podle Markové platí, že každá bolest hlavy je jedinečná a prvním krokem pro léčbu migrény je konzultace s lékařem, přičemž každý ambulantní neurolog by měl poznat, zda se vůbec o migrénu jedná a následně zvolit vhodnou léčbu. „Je jak léčba záchvatů, někomu stačí i obyčejné léky na bolest, tak léčba biologická, která ale neléčí probíhající záchvaty a má preventivní charakter a vede k snížení počtu záchvatů a zmírnění jejich příznaků,“ vysvětluje Marková. „Ani léčbou se ale migrény nelze definitivně zbavit. Někdy k tomu ale dojde samo od sebe, že s určitý věkem migrény zmizí. Ale to se rozhodně neděje všem a nemůžeme to ani nikomu slíbit,“ dodává.
Proč migrénou trpí častěji ženy než muži? Jak přistupovat k člověku, který má zrovna záchvat migrény a jakých chyb se v léčbě vyvarovat? Poslechněte si celý podcast.
