Nechceme se zalíbit všem. V podcastu PRÁVNIČKY se sešly Daniela Kovářová, Lucie Hrdá a Šárka Tlášková

Právo tvoří v jejich práci jen menší část. Mnohdy jsou spíše psycholožky, terapeutky či krizové manažerky. Advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, notářka v Praze Šárka Tlášková a advokátka a spoluzakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá v podcastu PRÁVNIČKY popisují, že za nimi čím dál častěji chodí lidé s „neprávními“ problémy. Tvrdí také, že lidé jsou z podstaty nepoučitelní.

VIDEO PRO PŘEDPLATITELE: Nechceme se zalíbit všem

Daniela Kovářová se nikdy nepasovala do kolonky „tradiční právnička“. Je advokátka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka, moderátorka, komentátorka a prezidentka Unie rodinných advokátů. Tvrdí, že potřebuje být vytížená a dovolená je pro ni problematické období. Na rodinném právu, kterému se v rámci advokacie věnuje, ji baví zejména strategie, taktiky, a také nadstavba – psychologie. „Musím vědět, kdy mám naslouchat, mlčet, hovořit a kdy mám raději některé věci zapomenout. Někdy jsem víc terapeut než právník,“ říká v podcastu PRÁVNIČKY s tím, že lidé jsou nepoučitelní ze svých chyb. Své práci obětuje mnohé a tvrdí, že pokud řeší nějaký problém, je nejlepší se ho nevzdávat, ale prostě se jím zabývat. Daniela Kovářová byla mezi lety 2009 a 2010 ministryní spravedlnosti. „Velmi jsem se zabývala kritikou, chtěla jsem se zalíbit všem. Teď už to nedělám. Buď se lidem moje vize líbí, nebo ne,“ přiznává.

Lucie Hrdá patří mezi nejvýraznější advokátky v Česku. „Jako advokátka bych asi měla být občas němá. Ale jsem člověk, který co na srdci, to na jazyku,“ říká v podcastu PRÁVNIČKY. Kromě vlastní praxe, kde pomáhá například obětem násilné trestné činnosti, spoluzaložila také iniciativu Bez trestu. Ta se zaměřuje na osvětu v oblasti domácího a sexualizovaného násilí. Sama o sobě říká, že je velmi výrazný člověk, kterého okolí buď nenávidí, nebo miluje. Ale nic mezi tím. Původně chtěla být státní zástupkyní, ale podle svých slov neumí být nestranná. „Chci si o spoustě věcí rozhodovat sama. Nedělám věci, za kterými si nestojím, a odmítám věci, které jsou mi proti srsti nebo s nimi mám morální problém,“ říká. Stejně jako Daniela Kovářová si i Lucie Hrdá myslí, že se lidé chybami neučí. „Málokdo jde do sebereflexe a je schopen se svým chybám vyhnout. Pokud se něco nepovede, stojím si za tím, ale jdu dál. Čím jsem starší, tím se lépe rozhoduji,“ dodává. V podcastu PRÁVNIČKY Lucie Hrdá také přiznává, že má pocit, že pořád dělá málo. „Stále mám spoustu nápadů a naštěstí mám ve svém okolí lidi, kteří mi pomáhají ty nápady zrealizovat,“ říká.

Třetí z pozvaných dam, notářka Šárka Tlášková říká, že někteří z klientů nazývají její kancelář „duševní lázně“. Notář podle ní musí hlavně naslouchat a až poté mluvit. „Občas je na místě nebrat si některé věci osobně a důležitá je pokora. Nemyslet si, že vím všechno nejlépe, nesoudit druhé a nedělat předčasné závěry,“ říká. Na rozdíl od Daniely a Lucie věří, že si z každé své chyby vyvodí ponaučení pro příště. „Čím jsem starší, tím více promýšlím pro a proti,“ dodává.

Kdo inspiruje Danielu Kovářovou, Lucii Hrdou a Šárku Tláškovou? A měly vždy jasno o kariéře v právu? Odpovídají v podcastu PRÁVNIČKY.

SDÍLET
sinfin.digital