Akademička a advokátka Lucia Madleňáková často s oblibou říká, že jejím snem je být nesmrtelnou, tedy zanechat po sobě trvalý odkaz. Ten by mohl mít podobu třeba úspěšných studentů, kteří posouvají oblast správního práva. Anežka Janoušková z Ministerstva spravedlnosti by pak ráda stála za zákonem, který by byl tak dobrý, že by se nemusel nikdy měnit. No a advokátka Zuzana Rennerová by si přála, aby prospěšné projekty, které založila, přežily.
V době, kdy nastoupila Anežka Janoušková na Ministerstvo spravedlnosti, došlo na resortu ke generační obměně legislativních odborů. Pod vedením ministra Roberta Pelikána nastoupila generace extrémně nadaných, ale současně mladých a nezkušených právníků. „Pro mě to byla motivace dokázat, že na to mám,“ říká dnes vedoucí oddělení civilního práva procesního. Na resortu i v odborné obci si už dokázala vybudovat jméno. V podcastu PRÁVNIČKY také popisuje, že se setkává s tím, že adepti na práci na ministerstvu nemají představu do čeho jdou. „Realita je potom jiná. Myslí si, že tvoříme jen legislativu, ale musíme zákon nejen napsat, ale také obhájit, vyjednávat v rámci EU nebo fungovat v řízení před Ústavním soudem,“ popisuje. Řada legislativních změn podle Anežky přichází z praxe. Ona sama se ale pouze na podněty například z justice nespoléhá. „Často využívám svých kontaktů ze studií a zjišťuji, jak ustanovení fungují v praxi. To mi dává zpětnou vazbu,“ popisuje.
Advokátka Zuzana Rennerová se s problémy snaží bojovat přímo v práci. Dlouhodobě se zajímá například o sportovní právo a ochranu zvířat. Sama ale nemá ráda označení aktivistka. „Nejmocnějšími lobbisty jsou často neziskové organizace, nevnímám to pozitivně,“ říká advokátka, která dokonce byla dvakrát fyzicky napadena kvůli své aktivitě na poli ochrany zvířat. „Už vím, že ne vždy je nutné jít hlavou proti zdi,“ dodává. Zuzana si po advokátních zkouškách hned založila samostatnou advokátní praxi. „Se svými klienty mám nadstandardní vztahy. Často mě ale jejich problémy pohlcují a občas je řeším až se zarputilostí,“ popisuje s tím, že ráda říká nahlas své názory a prosazuje spravedlnost. „Nedaří se mi odlišovat rovinu pracovní od osobní a zájmové,“ dodává.
Advokátka, akademička a letošní finalistka ocenění Flamma pro inspirativní právničky Lucia Madleňáková se v rámci studentské právní poradny snaží naučit budoucí právníky s emocemi pracovat. „Je důležité, aby první kontakt studentů s emocionalitou druhého zažili na univerzitě. Pomáhá mi vlastní zkušenost. Zažila jsem na vlastní kůži pocit, kdy jsem nemohla klientovi pomoct,“ říká s tím, že tuto zkušenost předává svým studentům. „Je ale na každém, jak moc emočně chce být angažovaný na případu,“ dodává. Lucia patří k velmi oblíbeným pedagogům. „Mým cílem je namotivovat studenty, aby měli rádi správní právo. Mám radost, že jsou mí bývalí studenti soudci ve správních senátech krajských soudů,“ přiznává.
Co motivuje Zuzanu Rennerovou, Lucii Madleňákovou a Anežku Janouškovou? A kde hledají inspiraci? Odpoví v podcastu PRÁVNIČKY.
