Audioverze
S blížícími se parlamentními volbami se stále více probírá otázka, proč by se k nim měla vydat hlavně nejmladší generace voličů. Tu v tomto díle podcastu zastupuje junior redaktorka INFO.CZ Linda Šprinclová. Odpověď hlavní analytičky mediálního domu CNC Lenky Zlámalové je jednoznačná: pokud mladí lidé nebudou volit, rozhodnou za ně jiní, především generace seniorů.
Zároveň doplňuje podstatný fakt, že nejmladší generace voličů (ve věku 18 až 29 let) je nejen početně menší kvůli stárnutí společnosti, ale zároveň má i nejnižší volební účast. K volbám se dle průzkumů chystá jen asi 40 % mladých lidí z této věkové kategorie. Přitom si svým hlasem vytvářejí prostředí, ve kterém budou žít.
Zajímavým fenoménem, na který v podcastu upozorňuje, je vliv starších rodinných příslušníků na volební rozhodování mladých voličů. Podle sociologických průzkumů se tento trend objevuje především u příznivců hnutí ANO – jejich děti nejčastěji přebírají volební preference svých rodičů. Ale zároveň podle průzkumů u studentů 18+ dnes s přehledem vyhrává úplně někdo jiný – odpověď najdete v podcastu.
Diskutuje se také otázka případného snížení věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let. Zlámalová se k tomuto návrhu staví skepticky. Argumentuje tím, že když velká část mladých nevyužívá své volební právo ani v 18 letech, snížení hranice by nemuselo přinést kýžený efekt. Navíc poukazuje na to, že plná právní odpovědnost, možnost konzumovat alkohol či řídit automobil, je vázána na dosažení hranice 18 let, což podle ní odráží určitou psychologickou hranici dospělosti. Debatu o věkových hranicích pro volby – nejenom té spodní, ale i horní – však považuje za důležitou a podstatnou.
Závěrem Lenka Zlámalová apeluje na mladé lidi, aby neignorovali volby. „Fenomén nevolení považuji opravdu za vzdávání se práva ovlivnit společnost a její budoucnost,“ uzavírá.
