Audioverze
Honza Strmiska tentokrát přichází s nekorektní otázkou: Proč šli na Titaniku muži do záchranných člunů až jako poslední, když by přitom teoreticky měli mít nejvyšší hodnotu?
Honza: Ve videu se Lenky ptám na několik věcí, a zde je podrobnější vysvětlení k pozadí mých otázek. Pro mě modelový případ určující hodnotu lidských assetů je to, kdo jde první do záchranného člunu. Podle etikety:
- těhotné
- ženy s dětmi
- děti
- ženy
- staří
- dospělí muži
Z toho logicky vyplývá, že je hodnota muže v produktivní věku nejnižší. Nejvyšší hodnotu jsem měl tedy jako kojenec a s věkem už jen klesá. Až na stáří se zase trochu zvednu.
Protože, co závodní koně?
Když se oprostím od sentimentální hodnoty, vezmu si za totálně racionální příklad kariéru závodního koně. Hodnota roste až do vrcholu kariéry.
A podobně je na tom i ekonomická hodnota člověka na tomto grafu. ChatGPT sice protestoval něco o morálních zábranách a že se hodnota člověka nedá spočítat, ale když jsem na něj udeřil, vyprodukoval graf podobný závodním koním.
Tak proč je to v grafech úplně jinak než pořadí na Titaniku?
Lenka mi vysvětluje, že tohle „gentlemanské třídění“ proběhlo možná v první třídě :-), ale že na to celkově jdu špatně. Proč? Dozvíte se ve videu.
Měl můj dědeček 4x vyšší hodnotu než já?
A druhá část se týká teorie Rakouské školy ekonomických myslitelů. To je to, na čem stojí moderní ekonomie a hlavně celý kryptotrh. Hodnota není objektivní hodnotou, ale něco, co vzniká vzácností. Čím bude Bitcoin vzácnější, tím bude jeho hodnota vyšší. Tak si to pojďme si aplikovat u lidí:
Před 100 lety žily na Zemi 2 miliardy lidí. Dnes je nás 8,1 miliard. Byl tedy můj děda 4x vzácnější než já? A naopak, za 10 let bude na planetě 8,8 miliard lidí. Lidstvo se dále naředí. Není i tohle jeden z důvodů deprese mladých? Budou mít lidské bytosti stále nižší hodnotu a vyšší depresi? Má tohle všechno vůbec smysl?
Koukněte na celý podcast 🙂 Lenka je pozitivnější.
