VÝBĚR JAROSLAVA KRAMERA | Česká advokátní komora se v minulém týdnu mediálně činila hned na několika frontách. Ať už jde o otázku náhrad členů představenstva nebo drobnou přetahovanou s profesorem Pafkem, sledujeme až nezvykle otevřenou komunikaci. Takový přístup se komoře zatím vyplácí.
Nějakou dobu se zdálo, že je v souvislosti s volbami do vedení České advokátní komory klid. Už přes měsíc například čekáme na „třetího do party“, který chce komoru vést. V současnosti víme jen o dvou uskupeních. To první tvoří společná kandidátka „vykopnutá“ současným představenstvem, druhou pak "Otevřená advokacie", za níž stojí například bývalý novinář Tomáš Nahodil, senátorka Adéla Šípová nebo obhájkyně Lucie Hrdá. A je to právě tato skupina, která si v minulém týdnu udělala dva zářezy ve snaze otevřít témata, která jí na současném směřování komory vadí. Ani z jednoho se ale nestala zásadnější kauza.
Prvním z témat byla výše náhrad, které pobírají za výkon svých funkcí předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek a další členové jejího vedení. Konkrétní částky komora zveřejnila koncem minulého týdne s tím, že chce „uvést často nepřesné informace na pravou míru“. Podle Tomáše Nahodila šlo o reakci na jeho dva týdny starou žádost o zveřejnění mzdových nákladů komory. A díky mu za to. Kdo by ale čekal záplavu negativních ohlasů nebo bouřlivé debaty o výši paušální částky, kterou dostává předseda komory (jde o necelých 83 tisíc korun měsíčně), odešel by s nepořízenou. Náhrady nastavené usnesením „advokátního“ sněmu v zásadě odpovídají náročnosti funkce předsedy a časové dotaci na jejich vykonávání. Překvapením spíše bylo, že „žádný z místopředsedů, členů a náhradníků představenstva náhrady za čas strávený v souvislosti s prací pro Komoru nepobírá, ačkoli této činnosti věnují značný prostor.“ Musím souhlasit s tím, co napsal pro svůj přehled kolega Jan Januš: „Kdyby poměrově odpovídající sumy směřovaly i dalším členům představenstva a obecně představitelům komory, vůbec bych nebyl proti. Protože pracují, a tak za to mají něco dostat.“
Druhé z témat, kde si kritici komory mohli udělat „předvolební“ zářez (ale nakonec nejspíš neudělali), je drobná přetahovaná s profesorem Pafkem. Ten chtěl na komorovém Advokátním deníku publikovat článek, kde srovnává odměnu soudních znalců a advokátů. Obě profese v něm háže do jednoho pytle, spojuje rozdílné principy odměňování a naznačuje závěry, které nejsou fakticky správné... Prostě klasické zlostné kopnutí do zástupců jedné profese od zástupců druhé, kteří se cítí ukřivděni. A tak šéf advokátní komory Jirousek profesorovi ve své odpovědi obsáhle vysvětlil, v čem je jeho text špatně a několikrát podpořil snahu znalců o lepší podmínky i větší autonomii. Nakonec dodal, že článek nebude publikovat „neboť by jej advokáti mohli vnímat jako útok proti své profesi, resp. jejímu odměňování.“ Jenže profesor Pafko si z toho příliš nevzal a článek o den později publikoval v MF Dnes na portálu iDnes. A tak komora zareagovala a jeho text i s Jirouskovou odpovědí také „otiskla“.
Kde je problém, ptáte se? No údaje v tom, že byl článek profesora Pafka Advokátním deníkem cenzurován. Podle zástupců Otevřené advokacie měl být v jeho názorové rubrice publikován, protože „názor není útok“. Další bouře ve sklenici vody, chtělo by se říct. Kdyby si profesor Pafko vzal věcné připomínky šéfa advokátní komory k srdci a článek upravil, určitě by s publikací problém nebyl. Pokud však neúplné informace vydává za svůj názor, po právu narazil. Názor totiž nesmí nikdy přebít fakta. Zaměňovat připomínky editora či vydavatele za cenzuru je zbytečně účelové. A to si ve vážené profesi advokátů můžeme odpustit.
Jednoho drobného přešlapu se přesto komora v minulém týdnu dopustila. Když se snažila poukázat na úspěšný start testování pracovníků na covid-19, publikovala článek s názvem „Ministerstvo spravedlnosti a Vězeňská služba zatím netestují, ČAK a soudy ano.“ S takovým titulkem se opět dostáváme do roviny negativního vymezení, což je v době překotných změn koronavirových opatření a problémů se zajištěním testovacích kapacit zbytečný faul. Mohlo by kvůli němu nakonec zapadnout to klíčové: tedy že se komora skutečně v poslední době snaží dělat maximum pro to, aby hladce a plynule fungovala a poskytovala tím takový servis, na jaký jsou advokáti zvyklí. A v drtivé většině agend se jí to skutečně daří. Podle své mluvčí Ivy Chaloupkové se o to snaží nejen testováním, ale například také střídáním přítomnosti zaměstnanců na pracovištích a v homeoffice. A to pečlivě již od jarní pandemie. Mimochodem, i proto se komoře stále daří uskutečňovat advokátní zkoušky, na které se koncipienti pracně připravují řadu měsíců.
Abych se ve svém výběru nevěnoval jen České advokátní komoře, pojďme se podívat na čtyři zajímavé zprávy ze světa „velké advokacie“. Právnický portál CEE Legal Matters zveřejnil shortlist nejvýznamnějších transakcí ve střední a východní Evropě za rok 2020. Do finále se v České republice dostal prodej společnosti innogy maďarské společnosti MVM Group, PPP projekt dostavby dálnice D4 a převzetí společnosti Axa rakouskou skupinou Uniqa. Na první z transakcí se podíleli Havel & Partners, kteří pomáhali prodávajícímu, kterým byla skupina E.ON a dále právníci z Hengeler Mueller a White & Case. Právní poradenství během PPP projektu dálnice D4 poskytovali experti z CMS, Kintellar a White & Case. Jedná se o první PPP projekt u nás, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. S transakcí za zhruba jednu miliardu eur, tedy převzetím společností Axa v České republice, Polsku a na Slovensku skupinou Uniqa, pomáhali právníci ze Schoenherr, Clifford Chance a Go2Law.
Tři přední advokátní kanceláře se přihlásily k poradenství skupině Rohlík, která obdrží od investorských firem 190 milionů eur, tedy zhruba 5 miliard korun. Peníze poputují jak na plánovanou expanzi do Německa, tak na další rozvoj. Hned čtyřem investorům radili právníci ze CMS, a to konkrétně francouzskému fondu Partech, Evropské bance pro obnovu a rozvoj, fondu Quadrille Capital a J&T Bance. Pražský tým kanceláře tvořila vedoucí partnerka Helen Rodwell, partner Libor Prokeš a advokáti Tristan O’Connor, Lucie Hallóová a Štěpán Havránek. Investiční skupině Index Ventures pomáhala advokátní kancelář Pierstone, a to konkrétně partnerka Iva Zóthová a advokátka Klára Kočařová. Rohlík zastupovali právníci z White & Case. Pražský tým tvořili partneři Jan Andruško, Jan Stejskal, Jan Jakoubek a Petr Hudec spolu s advokáty Ivou Čechrákovou a Lukášem Pavlíkem.
Advokátní kancelář Legitas pomohla investorské skupině eRockets se získáním patnáctiprocentního podíl v e-shopu Grizly.cz podnikatele Dominika Píchala zaměřeném na prodej ořechů a zdravých potravin. „Jsem ráda, že jsme mohli stát po boku tak inspirativního podnikatele jako je Dominik při transakci, která pro oříškového medvěda Grizly.cz bude znamenat velký krok,“ řekla zakladatelka Legitas Petra Stupková. Grizly.cz si od vstupu investorů slibuje přínos cenných zkušeností, jež by mohly napomoct dalšímu růstu firmy, která loni ve svém šestém roce fungování dosáhla obratu 300 milionů korun.
K zajímavé transakci (i když s drobným odstupem) se přihlásili také v Eversheds Sutherland. Před koncem roku 2020 pomáhali investiční společnosti H2 Equity Partners při akvizici poskytovatele péče o oči Optegra, v Česku známém jako síť očních klinik Lexum. Český tým Eversheds Sutherland vedl vedoucí právník Marek Bomba. Tým dále tvořili advokáti Lucia Luptáková a Ondřej Beneš. Prodávajícímu, investiční společnosti Eight Roads, pomáhali právníci z McDermott Will & Emery.
