KDO BUDE NOVÝM PREZIDENTEM SOUDCOVSKÉ UNIE? | Soudcovskou unii ČR čekají v příštích dnech volby nového vedení. Pokud se ještě neobjeví další kandidát, současnou prezidentku Danielu Zemanovou nahradí někdo z trojice soudců Libor Vávra, Tomáš Novosad a Šárka Hájková. INFO.CZ jim položilo stejné otázky. Odpovědi od všech tří máme a postupně vám je nabízíme, po rozhovoru s Liborem Vávrou navazuje ten se soudkyní Krajského soudu v Praze Šárkou Hájkovou. Ta byla v minulosti už viceprezidenkou Soudcovské unie.
S jakými záměry, v maximálně 10 větách, kandidujete na pozici prezidentky Soudcovské unie?
Chci pracovat na posílení důvěryhodnosti a transparentnosti justice. Lidé by jí měli v maximální možné míře rozumět, protože jen tak ji přestanou v řadě případů vnímat jako nepřítele. Proto bych ráda s veřejností, s médii i s politickou reprezentací srozumitelně komunikovala o potřebách soudnictví, o zákonitostech jeho chodu a o jeho problémech. A samozřejmě i o námi navrhovaných řešeních. Jako důležitý úkol vidím i komplexní definování potřeb soudnictví ve vztahu k elektronizaci, případné reformě justice, procesním i jiným právním předpisům. Prostě všeho potřebného pro co nejefektivnější fungování soudů. A to třeba i za omezujících podmínek, jaké například zažíváme nyní. Konkrétně chci zmínit institut emeritního soudce. Ten by byl velmi nápomocný, zejména pokud se naplní prognózy a v důsledku pandemie stoupne počet kauz. Jinak v Soudcovské unii jsme toho za roky její existence dokázali už hodně a já si beru za své pokračovat ve všech jejích stávajících aktivitách.
Proč jste se rozhodla o tuto pozici nyní usilovat?
V Unii a v jejích orgánech se pohybuji a jsem aktivní téměř dvě desítky let. Za „prezidentování“ dnešního ústavního soudce Tomáše Lichovníka jsem působila jako viceprezidentka. Mám tak zkušenosti i s pozicí ve vedení. Tedy i se vším, co s tím souvisí – s organizační prací, tvorbou projektů a řešení, interní i externí komunikací, vyjednáváním, mediální politikou. Ani poté, co mé funkční období skončilo, jsem nepřestala pracovat. Na už zmíněném projektu emeritního soudce, na nástrojích prevence psychosociálního tlaku na soudce, na podpoře rozvoje mediace. A před třemi lety jsem právě jako platformu pro odbornou práci nad těmito tématy založila a dosud vedu Kolegium pro sociální záležitosti. Troufám si proto říct, že mám potřebné zkušenosti, znám unijní prostředí i potřeby soudnictví a soudců. Mám i podporu řady kolegů. Takže uzrál čas. A můj krok je vyústěním všech mých dosavadních aktivit.
