KDO BUDE NOVÝM PREZIDENTEM SOUDCOVSKÉ UNIE? | Soudcovská unie měla mít na konci příštího týdne sněm, na němž by končící prezidentka Daniela Zemanová předala funkci nástupci či nástupkyni. Sněm sice kvůli epidemiologické situaci nebude, nového šéfa si ale unie v příštích dnech zvolí. Zájem vést ji dosud ohlásili tři kandidáti: od minulého týdne emeritní předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra (který Soudcovské unii již v letech 1996 až 2002 šéfoval), místopředseda zmíněného soudu Tomáš Novosad a soudkyně Krajského soudu v Praze Šárka Hájková. INFO.CZ jim položilo stejné otázky. Odpovědi od všech tří máme a postupně vám je nabídneme, začínáme s Liborem Vávrou.
S jakými záměry kandidujete na pozici prezidenta Soudcovské unie?
Především musíme pokračovat v práci na všech programových bodech, kterým se Unie léta kontinuálně věnuje. K tomu aktuálně přibude buď implementace novely zákona o soudech a soudcích, nebo, pokud ji parlament nepřijme, prakticky obratem musíme začít vyjednávat o nové verzi. Vyspělý svět je v krizi ekonomické, zdravotní, politické. Měli bychom tuto dobu využít k lepšímu informování o chodu výkonu spravedlnosti, o práci odborného aparátu a soudců. Nečekat na dotazy novinářů, ale aktivně přicházet s tématy z oblasti soudnictví. Myslím, že je na to paradoxně velmi vhodná doba. Nemine nás debata o možných změnách v „justiční mapě“, projekt na řadu let diskusí, který já vnímám nikoli jako primitivní cestu k rušení soudních pracovišť, ale hledání optimálního rozložení sil na daném území. Protože gigantické schodky státního rozpočtu dříve či později povedou k tlaku na naše příjmy, nebo, a to myslím bude ještě pravděpodobnější, na citelné snížení počtu soudců. Takový krok by některé malé soudy bez reformy vůbec nemusely přežít.
Proč jste se rozhodl o tuto pozici nyní usilovat?
Soudcovské unii jsem mnohé dlužen, díky ní jsem poznal stovky skvělých kolegů po celé republice, vzácné osobnosti v zahraničí, uvědomil jsem si, že soudce by neměl nikdy uvažovat lokálně, v rámci svého senátu, soudu či soudního kraje, ale výlučně o justici jako celku, protože její celková pověst a kvalita zase definuje jeho postavení ve společnosti. Díky Unii se více než čtvrtstoletí pohybuji v mediálním a politickém prostoru kolem soudní moci. Takže jsem se hodně naučil a chci své schopnosti zase nabídnout Unii zpět.
