Soudkyně Městského soudu v Praze Daniela Zemanová skončí v polovině října po šesti letech ve funkci prezidentky Soudcovské unie ČR a INFO.CZ při této příležitosti poskytla velký rozhovor. Mluví o proměně justice, o tom nakolik do ní vstupuje politika a ovlivňují ji prohřešky soudců, ale i o vlivu koronaviru na české soudnictví. První, „političtější“ část rozhovoru vychází v zářijovém čísle Magazínu I, tu druhou vám přinášíme na následujících řádcích.
V našich předešlých rozhovorech se některá témata stále opakovala a dá se říci, že se příliš neposunula dodnes. Proč například podle vás stále nemáme Nejvyšší radu soudnictví?
Nejdříve odpovím na první část otázky - proč Soudcovská unie prosazuje své záměry často dlouhou dobu. Protože tyto záměry vyžadují změnu zákona nebo zcela nový zákon. My jsme nepolitická moc, nemáme pravomoc navrhovat změny zákonů, nepodílíme se na jejich přijímání. A při jednání s politiky jsme omezeni způsobem, který jsem již popsala (První část rozhovoru „Politické dohody jsem uzavírat nemohla“, publikujeme v zářijovém čísle Magazínu I - pozn. redakce).
A Nejvyšší rada soudnictví - nelze ji prosadit bez politické vůle a ta tu není. I přesto, že nám političtí představitelé neumí přednést jejich vizi, jak vyřešit letité a systémové problémy, které nyní spadají do kompetence ministerstva spravedlnosti, ale to je neřeší, řešit nebude a ani z povahy nemůže. Subjekt typu Nejvyšší rady soudnictví by při dobrém nastavení jeho složení a kompetencí mohl. Považuji to za nezodpovědné vůči celé společnosti. Tímto přístupem politici vystavují společnost tomu, že nejdříve musí zřejmě přijít velká krize soudnictví a potom teprve budou závažné systémové problémy řešit. Ale krizi soudnictví odnesou nejvíce účastníci řízení, občané České republiky.
