Stát nebude při vymáhání alimentů úspěšnější než rodič, upozorňuje exekutorka Zuzana Sobíšková

Lucie Havlišová, Češi v právu

06. 01. 2021 • 06:00
„K vymáhání alimentů mohou přispět i samoživitelé a samoživitelky. Hodně pomůže, když komunikují,“ říká v rozhovoru soudní exekutorka z úřadu v Praze 6 Zuzana Sobíšková. Exekutor si sice sám obratem zjistí čísla účtů dlužníka, jeho zaměstnavatele a majetek, ale telefonní číslo nebo třeba informaci, kde dotyčný pracuje na černo, bez přispění samoživitele jen tak nedohledá. „Od matky jsem zjistila, že dlužník bude v určitý čas u soudu na jednání. Matka se také zmínila, že dlužník nerad jezdí hromadnou dopravou. Na místo jsem tedy poslala vykonavatele. Ten v blízkosti soudní budovy narazil na dlužníkovo auto, po kterém jsme před tím, stejně jako po dlužníkovi, marně pátrali,“ popisuje Sobíšková jeden ze svých vyřešených případů.

Jaká je v současné době vymahatelnost alimentů a proč je tak nízká?

Vymahatelnost alimentů se moc neliší od vymahatelnosti jiných pohledávek. Pohybuje se okolo 30 procent. Negativně ji ovlivňují hlavně nekoncepční zásahy zákonodárce do vymáhacího procesu. Dlužníkům se stále více ulevuje. To způsobuje, že celková vymahatelnost práva klesá. Zůstane-li dlužníkovi v kapse více peněz, věřitel jich dostane méně. U výživného to bohužel často znamená, že na shovívavost státu doplácí nezletilé dítě.

Dalším problémem je to, že dlužníci často berou výživné jako platbu náležící bývalému partnerovi. Tomu nic platit nechtějí. Nedochází jim, že peníze nejsou pro partnera, ale pro jejich dítě. Snaží se tedy dělat naschvály bývalým partnerům, ale namísto nich to odnáší děti.

Co by pomohlo, aby se situace zlepšila?

Pomohlo by, kdyby nedocházelo k neustálému navyšování nezabavitelné části mzdy rodičů, kteří na alimentech dluží. Také by pomohlo, kdyby pohledávky na výživném měly lepší pořadí při uspokojování z výtěžku prodeje movitých a nemovitých věcí. Třeba po vzoru pohledávek spojených se správou domu a pozemku, které se dnes z části uspokojují také před pohledávkami z hypoték, které jsou zajištěny zástavou.

Jaké fígle neplatiči alimentů používají, aby na ně exekutor nemohl?

Fígle neplatičů alimentů se neliší od fíglů ostatních neplatičů. Exekutorovi se vyhýbají prací „na černo“, pobíráním minimální mzdy s výplatou zbytku výdělku „na ruku“, účelovým zbavováním se majetku před exekucí, využíváním účtů rodinných příslušníků a příbuzných nebo neustálým oddalování exekuce obstrukčními návrhy na odklad a zastavení exekuce.

Jaké jsou případy z praxe?

Od matky jsem zjistila, že dlužník bude v určitý čas u soudu na jednání. Matka se také zmínila, že dlužník nerad jezdí hromadnou dopravou. Na místo jsem tedy poslala vykonavatele. Ten v blízkosti soudní budovy narazil na dlužníkovo auto, po kterém jsme před tím, stejně jako po dlužníkovi, marně pátrali. Věřím, že to auto dodnes dobře slouží novému majiteli.

V jiném případě dlužník při placení pohonných hmot s hrůzou zjistil, že má obstavený účet. V pátek, kdy nemáme úřední hodiny, se zoufale dobýval do úřadu. Samozřejmě jsme mu otevřeli. Poté, co se dostal dovnitř, si klekl na kolena, z kapsy vytáhl štos bankovek a s pláčem nás prosil, abychom si od něj vzali peníze a odblokovali mu majetek. V obojím jsme mu obratem vyhověli.

Pomohlo podle vás, že neplatiči alimentů mohou přijít o řidičský průkaz?

Bohužel nepomohlo. Ztráta řidičského průkazu není pro neplatiče dostatečně motivační. Obstavení řidičského průkazu přímo nepřináší žádné plnění. Jde o jakýsi trest pro dlužníka. Neplacení výživného ovšem může být klasifikováno i jako trestný čin. Proč by tedy ztráta řidičského oprávnění měla dlužníka donutit k zaplacení, když nepomáhá ani hrozba pobytu za mřížemi?

Někteří dlužníci si z pozastavení řidičského oprávnění vůbec nedělají těžkou hlavu. Bývají pak překvapeni při policejní kontrole. Vedle toho mají soudy tendenci blokaci řidičského průkazu rušit i v případech, kdy jej neplatiči nutně nepotřebují. Zdá se mi, že soud návrhu na odblokování řidičského průkazu většinou vyhoví, i když pro to podle mého názoru neexistuje relevantní důvod. Často se totiž zapomíná, že do zaměstnání se dá dostat také pěšky, vlakem nebo autobusem.

Jak by matky měly při vymáhání postupovat a na co si dát pozor?

Samoživitelem může být matka, ale také otec. Oběma bych hlavně doporučovala vybrat si toho správného exekutora. Ideálně takového, který s nimi bude komunikovat a pomůže jim s přípravou exekučního návrhu. Takového, který nebude strkat hlavu do písku, když po něm budou něco chtít. Takového, který se bude případu věnovat. Pokud si dobře vyberou, nemusí se pak vymáhání věnovat. Exekutor to udělá za ně. Důležité ale je, aby měli přehled o penězích, které dlužník zaplatil před zahájením exekuce. Tato informace totiž musí být obsažena v exekučním návrhu. Nejsou-li úhrady uvedeny správně, otevírá se tím dlužníkovi cesta k tomu, aby mohl celkovou dlužnou částku rozporovat. To bohužel značně zdrží celý vymáhací proces.

Mohou samoživitelé sami nějak přispět k větší úspěšnosti vymáhání?

Samoživitelky i samoživitelé mohou k větší úspěšnosti přispět. Hodně pomůže, když s exekutorem komunikují. Exekutor si obratem zjistí čísla účtů dlužníka, jeho zaměstnavatele, nemovitosti nebo další majetek. Často ale nezná místo skutečného pobytu dlužníka, jeho telefonní číslo nebo třeba to, kde dlužník na černo pracuje nebo kde má věci. Druhý rodič tyto informace mívá. Třeba proto, že je ví od dítěte, které je s dlužníkem ve styku. Je dobré je exekutorovi sdělit.

Od rodičů se občas dozvídám, že se bojí nám zavolat nebo se u nás zastavit a informace předat. Na vině je bohužel mediálně vytvořený obraz zlých, arogantních a nenasytných exekutorů pošlapávajících práva běžných lidí. Ten však ve většině případů nemá reálný základ. Pokud si oprávněný exekutora dobře vybere, není se vůbec čeho bát. Exekutor naopak jakoukoliv informaci o dlužníkovi uvítá.

Pokud by bylo schváleno náhradní výživné, myslíte, že stát bude ve vymáhání alimentů úspěšnější než samoživitelky?

Určitě nebude. Stát při vymáhání nikdy není efektivnější než soukromý subjekt. Chybí mu totiž dostatečná snaha a motivace. Na rozdíl od rodičů mu bude více méně jedno, jestli k úhradě výživného dojde nebo ne. Nepůjde u něj o existenciální záležitost.

Text byl původně publikován na webu Češi v právu, který je projektem České asociace věřitelů a s nímž INFO.CZ spolupracuje.

SDÍLET