„K vymáhání alimentů mohou přispět i samoživitelé a samoživitelky. Hodně pomůže, když komunikují,“ říká v rozhovoru soudní exekutorka z úřadu v Praze 6 Zuzana Sobíšková. Exekutor si sice sám obratem zjistí čísla účtů dlužníka, jeho zaměstnavatele a majetek, ale telefonní číslo nebo třeba informaci, kde dotyčný pracuje na černo, bez přispění samoživitele jen tak nedohledá. „Od matky jsem zjistila, že dlužník bude v určitý čas u soudu na jednání. Matka se také zmínila, že dlužník nerad jezdí hromadnou dopravou. Na místo jsem tedy poslala vykonavatele. Ten v blízkosti soudní budovy narazil na dlužníkovo auto, po kterém jsme před tím, stejně jako po dlužníkovi, marně pátrali,“ popisuje Sobíšková jeden ze svých vyřešených případů.
Jaká je v současné době vymahatelnost alimentů a proč je tak nízká?
Vymahatelnost alimentů se moc neliší od vymahatelnosti jiných pohledávek. Pohybuje se okolo 30 procent. Negativně ji ovlivňují hlavně nekoncepční zásahy zákonodárce do vymáhacího procesu. Dlužníkům se stále více ulevuje. To způsobuje, že celková vymahatelnost práva klesá. Zůstane-li dlužníkovi v kapse více peněz, věřitel jich dostane méně. U výživného to bohužel často znamená, že na shovívavost státu doplácí nezletilé dítě.
Dalším problémem je to, že dlužníci často berou výživné jako platbu náležící bývalému partnerovi. Tomu nic platit nechtějí. Nedochází jim, že peníze nejsou pro partnera, ale pro jejich dítě. Snaží se tedy dělat naschvály bývalým partnerům, ale namísto nich to odnáší děti.
Co by pomohlo, aby se situace zlepšila?
Pomohlo by, kdyby nedocházelo k neustálému navyšování nezabavitelné části mzdy rodičů, kteří na alimentech dluží. Také by pomohlo, kdyby pohledávky na výživném měly lepší pořadí při uspokojování z výtěžku prodeje movitých a nemovitých věcí. Třeba po vzoru pohledávek spojených se správou domu a pozemku, které se dnes z části uspokojují také před pohledávkami z hypoték, které jsou zajištěny zástavou.
