Prohibice nekončí v celou. Nezapomeňte si hodinky a skládací metr!

KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Žijeme v zemi, která tolik vyznává státní symboliku, že slaví vznik svého státu hned dvakrát, přičemž jednou (u státního útvaru již dávno neexistujícího) více, podruhé (u dnešní republiky) méně. Letos jsme toho mnoho neoslavili a k míře oslav připadajících na první den příštího roku jsem dopředu dost skeptický. Koronavirus zahnal do samoty i slaviče z nejpevnějších. V druhém kole tohoto zápasu v kleci vláda uznala, že korunovaný mikroorganismus vede vysoko na body, a v obavě z knockoutu zvedla právě na slavné výročí vlajku prohibice. Ovšemže v originálním českém provedení.

1. S účinností od 28. 10. 2020 byl zakázán volný pohyb osob na území České republiky v nočních hodinách (se šesti výjimkami) i přes den (s 13 výjimkami). S ryze naším smyslem pro humor (byť jde o vtip značně nepovedený a snad nebude vydáván za příklad toho, jak vláda naslouchá odborníkům) je vždy jedna výjimka přesně nastavená, zatímco ostatní jsou kaučukové. Takže jsem vskutku zvědav, co si orgánové počnou, bude-li porušen noční režim v poslední minutě páté hodiny ranní (noční prohibice volného pohybu začíná ve 21.00 a končí ve 4.59) nebo deváté hodiny večerní (denní prohibice začíná v 5.00 a končí ve 20.59). Protože jsme v Česku, nepochybuji o tom, že to nějaký výtečník vyzkouší, aby se potom mohl bránit u soudů všech stupňů včetně Ústavního soudu, po němž bude stoprocentně následovat soud štrasburský. Dokonce by bylo možno předem tipovat, kdo podá žalobu, čímž by se povzbudil tuzemský průmysl her a sázek.

Schillerová se spojila s Bradáčovou, zaštiťují nový žebříček. A Právnickou firmu roku provázejí komplikace

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital