Stát se k nám nesmí ani při pandemii chovat jako k frackům. Soud rozhodl o rouškách správně, glosuje Václav Vlk

GLOSÁŘ VÁCLAVA VLKA | Tak a už se zase trochu soudí. Druhá vlna COVIDu, druhá vlna žalob. Mám třeba radost z Městského soudu v Praze, který (k 21. listopadu) zrušil plošné nařízení ohledně nošení roušek.

„Opatření ze dne 19. října postrádá konkrétní, srozumitelné a podložené úvahy, na základě nichž by soud mohl účinně a odpovědně přezkoumat, zda je skutečně z pohledu dosažení deklarovaného cíle nezbytné trvat na povinném nošení ochranných prostředků dýchacích cest v aktuálně stanoveném rozsahu.“ 

Vůbec nejde o odpírače a příznivce. Soudu prostě došla trpělivost se svévolí, kterou moc má. Když totiž moc zasahuje do našich základních práv, což jsme jí my, lid, umožnili, musí se k nám chovat s úctou a odpovědností. Ne jako k frackům, kterým není třeba nic vysvětlovat. Že rozhodování půjde tímto směrem, bylo zřejmé už z jarních verdiktů, jak vyhovujících (ve věci Ondřeje Dostála), tak zamítavých (Vendula Záhumenská). Trend to je i jinde. V Madridu soud postupoval stejně, žádné zákazy bez odůvodnění. Nebo v Rakousku.

Některé svobody nejsou ani 31 let po revoluci zcela dosažitelné, třeba v bydlení, říká Jakub Štilec

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital