Velká policejní akce začíná. Kdo o ní rozhodl a je vůbec v souladu s ústavou?

KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Policie prý opět pěkně skřípne řidiče. O právní, ba dokonce ústavní konformitě všelijakých akcí „Kryštof“ se sice debatuje desítky let, ale nic se nemění: od čtvrtka do neděle tohoto týdne nás to údajně čeká znovu. Dobře nám tak, nemáme nikam jezdit. Přesnou metodiku sice neznám, ta je určitě „taj-dův-mob“. Jenže v Česku se stejně všechno rozkecá, jak praví klasik, takže to celkem není na překážku, bude to jako obvykle. Jen ten základní charakteristický rys spočívající v křížovém tažení s využitím neoznačených vozidel, vrtulníků, kamer, policistů na motorkách, v autech, radarů schovaných v křoví a za zatáčkou … ou, ou, ou. Strážci dopravní bezpečnosti jsou tu od toho, aby viděli, zda účastníci silničního provozu dodržují pravidla, nikoliv od toho, aby uspořádali parforsní hon, při němž nejdřív někoho lapí, a potom zkoumají, jestli by na něj něco nenašli. To by tak bylo, aby nenašli! Rozhodli o těch manévrech policejní odborníci, nebo politici?

Debata o koronavirové pandemii nebere konce. Mimořádné opatření – izolace a karanténa. Mimořádné opatření – nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Mimořádné opatření – zákaz a omezení hromadných akcí. Zůstávají mimořádná opatření, kterých je jako kobylek, ještě pořád mimořádnými? Všichni cítíme, že tak docela řádná opatření to nejsou. Ale běžná už určitě ano. Je mimořádnost opakem běžnosti, nebo opakem řádnosti?

Ve skutečnosti to už ale dávno z věcného hlediska není debata o koronaviru, to si jen tak zkracujeme – novináři i celá veřejnost. Ta poněkud šílená rozprava se fakticky vede o správnosti toho či onoho odborného názoru. Člověk euroatlantického civilizačního okruhu by si nejspíš řekl, že v otázkách veřejného zájmu musí rozhodovat politik, neboť volič si jej za tímto účelem vybral. Politik ať si sežene odborníky, když něco neví, aby nemlel hlouposti. Ale ať rozhodne. Politikovi lze totiž mnohem snadněji nadávat než nějakému odborníkovi, když si odmyslíme, že nese také skutečnou politickou odpovědnost (jestli ji jako voliči uplatňujeme, je zase jiná).

Kdo tedy vlastně o těch zatracených rouškách a rozestupech a sektorech a bůhvíčem rozhoduje? Epidemiologové, nebo politici?

Současná demokracie a státy se vyčerpaly, vraťme se k ostrakismu a tribunátu, vyzývá Havlíček

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital