Finanční úřady kontrolují Pětadvacítku. Podnikatelé mohou vracet víc peněz, než dostali, varuje advokát Hlína

Jan Januš

Takzvaná Pětadvacítka, tedy finanční podpora osob samostatně výdělečně činných spojená s koronakrizí, je právně problematická, nevhodně nastavená a pro její příjemce rovněž riziková. Alespoň podle advokáta Jakuba Hlíny, který vede advokátní kancelář Clay & Partners. Až tři roky po přiznání Pětadvacítky tak podle něj hrozí, že podnikatel bude muset vrátit nejen vyplacenou sumu, ale ještě zaplatit peníze navíc jako úrok z prodlení. „Finanční úřad totiž může namítat, že žádost nebyla podložena žádnými důkazy a je to pravda. Důkazem může být třeba znalecký posudek. Náklady na něj ale mohou být minimálně v jednotkách tisíc, spíše více,“ upozorňuje v rozhovoru pro INFO.CZ Hlína.

Varujete před zákonným natavením takzvané Pětadvacítky, pro podnikatele může být podle vás tato dávka riziková. Proč?

Nastavené podmínky pro přiznání této dávky vytvářejí potencionální problém při dokazování, zda byly splněny. Žadatel pouze učiní čestné prohlášení, ale tím nic neprokazuje. Z právního hlediska totiž není čestné prohlášení důkazem, jde jen o tvrzení daňového subjektu. Daňový řád jej jako důkaz nepovažuje ani v jiných případech, což v minulosti potvrdily také soudy. Již to vytváří potencionální spor s finančním úřadem. 

Už se tak objevují první podnikatelé, kterých se začíná finanční správa ptát, zda skutečně koresponduje se skutečností to, co uvedli v čestném prohlášení. Tomu, že se počítá s vratkami, odpovídá i to, že zákon výslovně počítá s tím, že od vzniku nároku běží tříletá lhůta pro vrácení této dávky. V zákoně je rovněž uvedeno, že se tato částka případně nebude navyšovat o penále, ale o úroky z prodlení ano, což může být z ekonomického hlediska rovněž zásadní. Po třech letech tak jde skoro o polovinu dotované částky navíc. 

Kiks soudce Sotoláře dopadne na celou justici. Začne se opět nadávat do soudcokracie?

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital