Jak vymáhat náhradu škody za mimořádná opatření? Advokáti z Eversheds nabízejí návod

Jan Krampera

Česká vláda v březnu přijala v boji proti koronaviru mimořádná opatření dle krizového zákona, které následně po dobu zhruba jednoho měsíce nahradila opatření ministerstva zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato opatření však zrušil Městský soud v Praze jako nezákonná, a vláda tak byla nucena vrátit se zpět do režimu krizového zákona. Mnoho toho již bylo napsáno a řečeno o úpravě náhrady škody za tato mimořádná opatření, a to ať už v režimu krizového zákona nebo zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („OdpŠk“). Jak prakticky tuto vzniklou škodu po státu vymáhat?

Jakou škodu mohou firmy u státu uplatňovat?

Při rozhodování, zda nárok uplatnit, je určitě důležité vědět, jaká škoda by vlastně měla být nahrazována. Obecně v souvislosti s náhradou škody za mimořádná opatření můžeme hovořit o dvojím dělení škody. Prvním z těchto dělení škody je dělení na skutečnou škodu a ušlý zisk. Mezi odbornou veřejností není víceméně pochyb, že skutečná škoda se hradí vždy, jak v režimu krizového zákona, tak v režimu OdpŠk. Stejná shoda je také u hrazení ušlého zisku v režimu OdpŠk. Určité pochybnosti má však část odborné veřejnosti o možnosti žádat náhradu ušlého zisku dle krizového zákona. Většina ale – a já tento názor sdílím – přiznává ušlý zisk také v režimu krizového zákona.

Insolvencím se teď musí věnovat i právníci s jinou specializací, zní z Eversheds

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital