Plánujete kvůli vzniklé škodě žalovat stát? Tohle budete potřebovat v právních bitvách

Jan Januš

31. 03. 2020 • 08:00

Právní bitva o opatření a škody související s koronavirovou pandemií se postupně rozjíždí. Například advokát Ondřej Dostál podal žalobu k Městskému soudu v Praze, kterou chce dosáhnout „zrušení opatření ministerstva zdravotnictví o zákazu volného pohybu a uzavření některých obchodů“. Další podobné kroky budou pravděpodobně následovat. Představitelé státu, zejména prostřednictvím vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), se totiž snaží v posledních dnech veřejnost přesvědčovat, že podnikatelé nebudou mít kvůli krizovým opatřením téměř žádné zvláštní nároky, podle řady právníků je tomu ale naopak. INFO.CZ tak shromáždilo názory několika advokátů na to, co by nyní měli podnikatelé dělat.

„V žalobě nepopírám pravomoc státu omezit svobody v epidemii. Brojím ale proti faulu na živnostníky přenesením těchto zákazů pod ministerstvo zdravotnictví z dřívějších usnesení vydaných vládou, čímž se ztížilo uplatnění náhrad škod. Dále brojím proti libovůli v zákazech a mizerné kvalitě opatření, která nemají ani řádné odůvodnění, přestože jde o největší zásah do práv a svobod za dobu existence této republiky,“ uvedl ke své žalobě rovněž Ondřej Dostál.

Není přitom jediným, kdo má se současným počínáním vlády a ministerstva zdravotnictví problém.

„Podle současných kroků vlády mají podnikatelé nárok na odškodnění za dobu od 12. do 24. března. To už samo o sobě nebude malá částka, protože mohlo dojít k zastavení obchodů s dlouhodobým dopadem nebo ztrátě klientů, kteří se už nikdy nevrátí. Nicméně nárokovat by podnikatelé měli v každém případě i odškodnění po tomto datu,“ uvedl například advokát Squire Patton Boggs Vladimír Polách.

„Pokud jej vláda následně zamítne, je samozřejmě možné dožadovat se soudního rozhodnutí. Pokud jim nezávislý soud odškodnění přizná, protože materiálně je pro podnikatele režim stále stejný – nemohou podnikat a nemají tudíž tržby, mohou na řadu přijít i paragrafy zákona o odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup,“ dodává. Jak jsem již napsal v minulém týdnu, soudit se tak každopádně možné bude.

Co by tedy měli v tuto chvíli podnikatelé, kteří plánují žádat náhradu škody, dělat? „Dle mého by měli všichni maximálně dokumentovat kroky, které činí k minimalizaci škod, jak postupovali před tímto stavem, z čeho dovozují, že by jejich příjmy dosahovaly uvedené výše. Je třeba připomenout, že za opatření jiných států, jako je zákaz cestovat, karanténa, omezení pohybu a podobně, neodpovídá naše vláda. Zdokladovat vše k prokázání škody, doložit příčinnou souvislost bude velmi komplikované,“ uvedl na dotaz INFO.CZ Jiří Matzner. Podle něj ale toto dále komplikují právě poslední kroky vlády a ministerstva zdravotnictví „a je otázka, zda vůbec bude možné se takové škody domoci“.

Podobné rady nabízí ale pro INFO.CZ i partner kanceláře Arrows Jakub Dohnal. Podnikatelé, kteří chtějí usilovat o náhradu škody, mají podle něj „schraňovat veškeré dokumenty, stornované objednávky, přijaté faktury, mzdovou dokumentaci a na co jde si nechat vystavit potvrzení, například o karanténě v uzavřených městech“.

„V prvé řadě by měli činit kroky pro snížení případných škod a samozřejmě by si měli připravovat podklady pro uplatnění svého nároku a hlídat lhůty pro uplatnění nároku. Nárok je třeba uplatnit v subjektivní prekluzivní lhůtě šesti měsíců od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku škody (bude schopen ji tedy uplatnit), maximálně ve lhůtě pěti let,“ doplňuje pak pro INFO.CZ další praktické rady partner kanceláře Eversheds Sutherland Stanislav Servus.

„Nárok je třeba uplatnit u orgánu, který nařídil krizové opatření, tj. vlády ČR, a prostřednictvím Úřadu vlády ČR, případně prostřednictvím krizového orgánu kraje. V současné době však uplatnění daného nároku stát z právního hlediska poněkud zkomplikoval, a bude zajímavé sledovat, jak budou orgány státu na uplatněné nároky reagovat,“ dodává.

Jak totiž v minulém týdnu uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ advokát z Deloitte Legal Petr Syrovátko, „právní názor se na tuto problematiku každým dnem vyvíjí".

Situace je ale každopádně komplikovaná. „Na jasný výklad je ještě brzo. Jedni zpochybňují vůbec možnost domáhat se ušlého zisku zavedením vládních opatření. Krizový zákon je totiž postaven v celé své konstrukci na tom, že se mají hradit náklady, které vznikly ve spojení s plněním úkolů uložených státem, např. při úpravě řečišť při povodních nebo zamezování velkých požárů. Není to právní nástroj designovaný na boj s pandemií. Naopak jiní namítají, že do režimu náhrad dle krizového zákona budou spadat i nová opatření ministerstva zdravotnictví. Argumentuje se vymezením pojmů „krizové opatření“ a „krizový stav“ dle krizového zákona,“ upozorňuje zakladatel Dostupného advokáta Ondřej Preuss, který působí rovněž na katedře ústavního práva Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

„Je však potřeba si hlavně uvědomit, že i pokud by zůstal režim krizového zákona, tak není jisté, zda a hlavně v jaké výši by stát náhradu škody a ušlého zisku poskytl. Jedná se totiž o škodu způsobenou daným opatřením, což bylo při přijímání zákona myšleno jako různá opatření při zvládání povodní či požárů, jak je uvedeno výše. Záměrem patrně nebylo hradit ušlý zisk restaurací či jiných provozoven z důvodu karantény. Co je však v současné debatě opomíjeno, stát se může bránit i tak, že bude zpochybňovat výši dané škody. Škodu totiž musí prokázat poškozený a musí i prokázat jasnou příčinnou souvislost se škodou a jednáním státu,“ dodává Preuss.

SDÍLET