Narušování hospodářské soutěže bychom měli víc vyhledávat i trestat, říká nový šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna

Jan Hrbáček

Jiří Reichl

ČESKÁ JUSTICE | Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna chce omezit své rozsáhlé pravomoci. Členy rozkladových komisí chce vybírat na základě jejich odborných zkušeností a erudice, osloví státní instituce, advokátní komoru, právnické a ekonomické školy, protikorupční organizace. Jména členů komisí chce zveřejňovat. Po nejvyšším managementu úřadu bude požadovat bezpečnostní prověrky na druhý nejvyšší stupeň utajení. Mlsna je proti možnosti kontroly úřadu na politické půdě, které podléhají některé státní instituce „Politická kontrola úřadu by mohla vyvolávat otázky, proč chtějí politici kontrolovat zrovna některé kauzy. Úřad totiž musí být ze zákona nezávislý a nestranný,“ říká v první části rozhovoru pro Českou justici.

Soutěž na obsazení postu šéfa antimonopolního úřadu, ve které jste zvítězil, dostává od některých novinářů a analytiků jistý punc pochyb. Od počátku se tušilo, že se předsedou úřadu máte stát vy. Jak jste jako zkušený právník soutěž vnímal?
Musím říct, že soutěž pro mě byla pozitivní zkušenost už v tom, že v ní byl požadavek na sepsání koncepce. Ať už krátkodobé, nebo dlouhodobé. A to vede člověka, aby si utřídil představy, co je reálné k zvládnutí v roce od nástupu do funkce a co bude vyžadovat větší prostor a širší debatu. Soustředil jsem se sám na sebe, výběrové řízení jsem nijak nekomentoval. Přihlásil jsem se do něj a dal jsem souhlas s tím, aby můj zvukový záznam pohovoru byl zveřejněn. Kdokoliv může přijít na Úřad vlády poslechnout si ho. Udělal jsem maximum pro to, abych odhalil karty, se kterými jsem do výběrového řízení vstupoval. Tolik k pochybám. Já už jsem prošel několika výběrovými řízeními. Na funkci náměstka ministra vnitra jsem byl „přesoutěžen“ v každé z posledních dvou vlád, které zasedly.

To je ale dobře, ne? Tak by to mělo být.
Ano. Nepovažuji za správné, aby zákon o státní službě, jak je dnes pojat, kdy odborným náměstkům dává – pokud se skutečně nedopustí něčeho nekalého, nebo nedojde ke změně systemizace –  umožňoval mandát do 60 let. Vrcholový státní management by měl mít funkční období jasně dané.

Mnoho z rozhodnutí úřadu vašeho předchůdce Petra Rafaje sklízí kritiku. A dlužno říct, že některá rozhodnutí, skutečně odporují zdravému rozumu veřejné soutěže. Co chcete udělat pro to, aby úřad pod vaším vedením opravdu vynášel verdikty, nad kterými se nikdo nepozastaví?
V první řadě je potřeba na úřadě sjednotit metodiku. A to jak rozhodování na prvním stupni, tak i na druhém. Samozřejmě pokud to jsou standardizované kauzy, nebo případy, kdy dojde ke zjevnému porušení zákona, tak to si myslím, že už v dnešní době problém nečiní. Ale určitě se v budoucnu objeví případ, který rozhodujete poprvé. A tam samozřejmě jeho interpretace může být odlišná. Stejně jako je odlišná interpretace mezi Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu, kdy krajský soud zruší řadu rozhodnutí úřadu, nejvyšší soud to následně zruší a přikloní se k interpretaci ÚOHS. Na prvním případu si v podstatě profilují jak správní úřady, tak i soudy, svůj názor, který by, pokud možno měl být respektován i do budoucna.

Jak chcete řešit nadměrnou koncentraci pravomocí v rukou předsedy úřadu, který ve svém postavení ovládá úřad z personální roviny. A má také silné nástroje k ovlivňování rozhodnutí v prvním i druhém stupni.  Organizační nastavení úřadu je ve srovnání s ostatními unijními státy trochu ojedinělé, úplně nekopíruje nastavený standard. Je podle vás v pořádku, aby bylo rozhodování o miliardové zakázce v rukách jednoho člověka, aniž by na něj byly kladeny nároky jako například na soudce?
Začnu od konce. Doufám, že vyloučení pochybností a nároků na mou osobu lze trochu zabránit tím, že jsem držitelem prověrky na tajné z roku 2019. Tzn. Z tohoto ohledu máte záruku, že jsem prověřen a nemám kostlivce ve skříni.

Váš předchůdce měl také prověrku?
Na tajné nikoliv, podle mých informací disponoval prověrkou nižšího stupně.

Budete chtít po managementu úřadu, aby prověrkou NBÚ nově prošli?
To je první věc, kterou budu požadovat po na nejvyšším managementu. Aby manažeři úřadu měli prověrku na druhý nejvyšší stupeň – Tajné. Předseda nemůže být policajtem, aby stál každému za zády a koukal, kam kdo chodí. Bezpečnostní prověrka ukazuje, že máte v pořádku majetkové poměry, že se nestýkáte s kontroverzními osobami, protože jinak prověrku nedostanete.
Za druhé úřad je nastavený tak, jak je nastavené ministerstvo. Srovnáte–li pravomoci předsedy, například u druhostupňového rozhodování, tak každý ministr, nebo předseda správního úřadu, má úplně stejnou pravomoc. Nastavit si rozkladovou komisi, zrušit rozhodnutí, vrátit ho orgánu prvního stupně. Na vnitru jsem byl předsedou rozkladové komise, ale přesto nám ministři rušili některá rozhodnutí, měli jiný právní názor. Zohledňovali různá kritéria, která jsme my, jako úředníci, viděli příliš rigidně. Je to naprosto běžné.
Za třetí. Úřad je složen ze dvou skupin lidí. První je vedení úřadu, které jede v režimu zákoníku práce. Je na úvaze předsedy, jaké místopředsedy jmenuje, popřípadě je odvolá. Od úrovně místopředsedů dolů je to jinak. Ti lidé jsou pod služebním zákonem a platí na ně jiná pravidla a ochrana tohoto zákona. Úředníka nemůžete žádným způsobem vyhodit, pokud se vám nelíbí, jinak než na základě zákonných důvodů. Nebo to jde tak, že vláda schválí změnu systemizace. Takže se domnívám, že úředníci na prvním a druhém stupni jsou proti vrtochům předsedy úřadu poměrně ochráněni.

Nedovedu si představit, že Minář osloví venkov a voliče ANO. Je to reality show, říká Holec

sinfin.digital