Podnikatelské prostředí prochází vhledem ke koronavirové pandemii rozsáhlou zkouškou. V těžkých časech totiž bývají mnozí lidé i firmy náchylnější k protiprávnímu a dokonce trestnému jednání. Podle bezpečnostního experta Michala Moroze, spoluzakladatele Compliance Academy, mohou být velkým rizikem zejména takzvané třetí strany, například zaměstnanci a dodavatelé. I na jejich jednání totiž může společnost podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob doplatit. K souvislostem aktualizované metodiky Nejvyššího státního zastupitelství ohledně takzvané přičitatelnosti trestní odpovědnosti právnické osobě pak proběhne tento čtvrtek za mediálního partnerství INFO.CZ online fórum pořádané právě Compliance Academy, a to za účasti hlavního tvůrce nového znění dokumentu Juraje Szabóa či předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu Františka Púryho.
Jak změnil rok 2020 a koronavirová pandemie prostředí compliance? A jaké vidíte současné trendy?
Asi bych neřekl přímo změnil, spíše ovlivnil. A zprvu spíše negativně, což je dáno tím, že mnoho firem zatím svěřuje odpovědnost za compliance svým podnikovým právníkům, interním auditorům, manažerům bezpečnosti nebo řízení rizik. A ti měli s řešením dopadů koronaviru spoustu starostí, čímž trochu trpěly jejich „sekundární“ agendy. Dvě třetiny firem v našem loňském průzkumu přiznaly, že čínský virus ovlivnil fungování jejich compliance prostředí a skoro 39 procent z nich avizovalo neplánované rozpočtové škrty, a to zejména ve vzdělávání, poradenství nebo cestování. Nejčastěji se v té souvislosti skloňovala slova „útlum“ a „změna priorit“. Pochopitelně došlo k masivnímu přesunu lidí na home office, který je mimochodem sám o sobě významným compliance rizikem.
Ve druhém pololetí však došlo ke stabilizaci, protože firmy byly na podzimní vlnu epidemie daleko lépe připraveny. Současně si uvědomily, že v krizi dramaticky rostou hrozby korupce, protiprávního a neetického jednání či nedodržování regulací, takže zrovna řízení compliance rizik není oblastí, v níž je nyní radno škrtat.
