Zestátnění ČT i Rozhlasu: Experti i politici Okamurův návrh kritizují, našly se ale výjimky | info.cz

Články odjinud

Zestátnění ČT i Rozhlasu: Experti i politici Okamurův návrh kritizují, našly se ale výjimky

Jen dva dny po volbách přišel předseda hnutí SPD Tomio Okamura s požadavkem na zestátnění médií veřejné služby. Navrhuje zrušit koncesionářské poplatky a posílit kontrolu nad hospodařením České televize a Českého rozhlasu. Generální ředitel ČRo René Zavoral to označil za krok zpět k totalitě. Ke kritice Okamurova návrhu se přidal také šéf České televize Petr Dvořák. Většinově skeptičtí jsou i odborníci a parlamentní strany, které INFO.CZ oslovilo.

„Finanční problémy má například Český rozhlas, který má netransparentní hospodaření, proto chceme změnit zákon, aby spadal pod kontrolu NKÚ. Chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to, aby byl jasný dohled NKÚ nad vaším hospodařením. Když budeme ve vládě, zásadně se zaměříme na Českou televizi a Český rozhlas,“ prohlásil Okamura v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu v odpovědi na otázku ohledně hospodaření jeho předchozího hnutí Úsvit.

Kolem nápadu se okamžitě strhla bouře nevole. Na sociálních sítích protestují novináři i veřejnost. Jako symbol nesouhlasu se na Twitteru ujal hashtag #jsemverejnopravni. Protestoval také šéf Českého rozhlasu René Zavoral.

„Zcela razantně Český rozhlas odmítá myšlenku pana Okamury o zestátnění médií veřejné služby. Podobný krok by byl bezprecedentním narušením demokratických principů, na kterých stojí Česká republika. Byl by to krok zpět k totalitnímu systému, kterého se česká společnost zbavila v listopadu 1989 po sametové revoluci. Zestátnění Českého rozhlasu a České televize by znamenalo potlačení svobody projevu, narušení objektivního a pravdivého informování veřejnosti,“ napsal v prohlášení.

Podobně mluvili Zeman i Babiš

„Česká televize se připojuje k prohlášení Českého rozhlasu a vyzývá představitele všech politických stran a hnutí, aby bránili principy demokracie a nezávislost médií,“ konstatovala pro INFO.CZ mluvčí ČT Karolína Blinková. 

„Liberální demokracie má jako jeden ze zásadních postulátů oddělení médií od státu. Okamurův návrh jde přímo proti tomu.“
Jan Jirák, mediální teoretik FSV UK

S podobným návrhem jako nyní Okamura přišel už v loňském roce také prezident Miloš Zeman. Horoval pro zrušení koncesionářských poplatků a financování instituce ze státního rozpočtu. Tehdy ho podporoval také šéf aktuálně nejsilnější parlamentní formace – hnutí ANO – Andrej Babiš.

Situace se však zřejmě změnila. „Odmítáme takové návhry,“ napsala INFO.CZ mluvčí ANO Lucie Kubovičová. Babiš pro ČTK doplnil, že „hnutí má jasný systém a nic měnit nechce“.

Kde je objektivita?

Lídr ANO si přitom v minulosti na objektivitu ČT opakovaně stěžoval. Kritizoval například pořad Reportéři ČT, který se zajímal o jeho kauzy.

Ke kritice se pro INFO.CZ připojil také mediální expert Ondřej Höppner. „Česká televize opakovaně selhává. Systém je třeba nastavit jinak, musí se to zanalyzovat a rozmyslet. Stejný problém nyní řeší třeba v Británii s BBC. Zestátnění je legitimní krok,“ přitakává Okamurovým snahám. Dodal, že by záleželo na přesném znění zákona. „Musí se hlavně najít způsob, jak zajistit objektivitu.“

Generální ředitel ČT Petr Dvořák však v prohlášení, které Blinková zaslala v odpovědi na dotaz INFO.CZ e-mailem, taková obvinění popírá. „Média veřejné služby jsou silná, nezávislá a v žádném případě neslouží politickým nebo ekonomickým cílům. Zřejmě proto jsou často terčem podobných útoků (míněn ten Tomia Okamury, pozn. redakce), proti nimž je třeba se stále znovu důrazně vymezovat. Vysokou důvěru, kterou u diváků a posluchačů svobodná veřejnoprávní média mají, nemůže nikdy získat žádné státní médium,“ míní.

Větší stabilita

Mezi dalšími redakcí INFO.CZ oslovenými odborníky převládá spíše opačný názor, než jaký zastává Höppner. Poukazují na to, že předseda SPD svým návrhem boří základy liberální demokracie a systém kontroly veřejné moci médii.

„Liberální demokracie má jako jeden ze zásadních postulátů oddělení médií od státu. Okamurův návrh jde přímo proti tomu,“ domnívá se mediální teoretik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Jirák.

Když s plánem na zestátnění médií veřejné služby přišli Zeman s Babišem, tehdejší parlamentní opozice se postavila jasně proti. Zdůrazňovala, že by mohlo dojít na nárůstu vlivu politiků na instituce. Stejně mluvil také premiér Bohuslav Sobotka.

„Teoreticky by změna financování, kdy by veřejnoprávní média byla místo poplatků financována ze státního rozpočtu, mohla vést k větší finanční stabilitě. Ale negativní dopady, které by to v českém prostředí znamenalo, nad tím podle mě převažují,“ komentuje pro INFO.CZ Jirák.

Cesta do pekel

Vliv politiků na Českou televizi a Český rozhlas dlouhodobě kritizuje iniciativa Svobodu médiím. Ta v uplynulém volebním období dokonce předložila návrh, který měnil způsob volby členů rad veřejnoprávních institucí.

„Okamurův plán je cesta do pekel. My jsme navrhovali úplně opačný způsob. Inspirovali jsme se německým modelem, který umožňuje renomovaným odborným organizacím, které by mohly být vyjmenovány v zákoně, přímo delegovat své zástupce do rady bez schvalování parlamentem,“ popsal INFO.CZ koordinátor platformy Svobodu médiím David Smoljak.

„Piráti chtějí naopak posílit nezávislost veřejnoprávních médií a jejich veřejnou kontrolu. Navrhují financování pevným podílem z výběru DPH, jak je tomu například v Polsku.“
Karolína Sadílková, mluvčí České pirátské strany

Návrh jeho uskupení ale poslanci nestihli projednat, s koncem volebního období spadl pod stůl a s jeho prosazováním se tak musí začínat od nuly. Smoljak potvrdil, že ho zkusí předložit znovu. „V současnosti jsme iniciativu přesunuli do Senátu.“

Podpoří Okamuru Piráti?

Kromě Smoljaka se bude snažit podporu pro svůj nápad vyjednat také Okamura. Nabízí se, že by mohl uspět například u Pirátů, kteří zrušení koncesionářských poplatků měli ve volebním programu.

 Piráti ale odmítají, že by chtěli média veřejné služby zestátnit, jak navrhuje právě šéf SPD „Piráti chtějí naopak posílit nezávislost veřejnoprávních médií a jejich veřejnou kontrolu. Navrhují financování pevným podílem z výběru DPH, jak je tomu například v Polsku,“ odpověděla na dotaz INFO.CZ tisková mluvčí strany Karolína Sadílková.

Nováček ve Sněmovně vidí výhodu jejich nápadu v tom, že by rozpočet institucí byl závislý na ekonomické situaci v zemi. „Média by tak nemusela žádat poslance o finance ve chvíli, kdy je potřeba dorovnávat rozpočet vlivem inflace, jak je to nyní,“ dodala Sadílková. V současnosti musí případné navýšení koncesionářských poplatků schválit poslanci.

Polská zkušenost

Okamurův výrok na Radiožurnálu vyvolal obavy z tzv. polského scénáře. Konzervativní polská vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) po nástupu do funkce změnila pravidla pro fungování veřejnoprávních médií.

Mediální zákon umožnil ministrovi státního pokladu jmenovat členy dozorčí rady. Na místo šéfa televize následně dosadila tehdejšího náměstka ministra kultury. Zástupci PiS také argumentovali snahou zvýšit objektivitu.

V době schvalování ale návrh vyvolal nevole. Kritizovala ho například OBSE. Zástupci uskupení Reportéři bez hranic pak společně s dalšími novinářskými organizacemi sepsali výzvu, v níž vyjadřovali obavy z omezení nezávislosti médií. „V případě, že polský parlament schválí tato opatření, vytvoří Polsko zpátečnický režim, který nemá precedens v žádné jiné zemi Evropské unie,“ konstatovaly organizace.

„Polsko má tradici většího vlivu státu na média. Ta pokračuje i nyní. Tradice je navíc podpořena financováním ze státního rozpočtu,“ vysvětluje ředitel Polského institutu Praha Maciej Ruczaj. Zároveň upozorňuje, že Poláci koncesionářské poplatky již dlouho neplatí, jak zmínili také Piráti. Konstatuje ale, že to vede k větší závislosti na reklamě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud