Boj o pravidla světového obchodu: Trump hodlá zatlačit Čínu do kouta. Co by to pro ni znamenalo? | info.cz

Články odjinud

Boj o pravidla světového obchodu: Trump hodlá zatlačit Čínu do kouta. Co by to pro ni znamenalo?

V japonské Ósace začne debata, která určí podobu světového obchodu pro příští dekády. Jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu nejvyspělejších států světa G20 (28. a 29. června) totiž bude reforma Světové obchodní organizace (WTO). O co v ní jde a proč Spojené státy pravidla opakovaně kritizují? Pro INFO.CZ odpovídal politolog Michal Parízek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Na loňské schůzce G7 se americký prezident Donald Trump ocitl se svým zaváděním cel v izolaci a stál doslova proti všem. Jaká je jeho pozice vzhledem k reformě WTO? V minulosti hrozil, že USA z organizace vyvede…

Jádrem pozice Spojených států ve WTO je problém spojený s chápáním statusu rozvojových zemí, který si nyní mohou státy určit samy. Takový status má následně dopady na to, jak musí plnit své závazky, jakou mohou poskytovat podporu firmám, atd. Status rozvojové země jim dává dost velké výhody. Právě to je podle Spojených států jádrem problému – týká se to nejvíce Číny, o níž USA říkají, že ji nelze chápat jako rozvojovou zemi, která je hodná zvláštního zacházení.

Země, jako je Čína, Indie a Brazílie, tvrdí, že rozvojové jsou a rozvoj je jejich absolutní prioritou, a tomu se musí podřizovat jejich obchodní politika. Podle USA už Čína dávno není rozvojovou zemí, je to naopak jeden z klíčových hráčů ve světovém obchodu, a musí se proto řídit stejnými pravidly, jakými se řídí ostatní. USA usilují v reformě o politické přistoupení Číny k tomu, že na sebe bude brát víc a víc závazků, které na sebe berou i USA, Evropa či Japonsko.

Mluví se o tom, že je nutné Číně přiznat status tržní ekonomiky. Proč je to tak důležité a co může změna v této oblasti přinést?

Ve chvíli, kdy Čína nemá status tržní ekonomiky, se vůči ní dají uplatňovat různá opatření, například antidumpingová. Pokud by se Číně status tržní ekonomiky přiznal, bylo by to mnohem těžší. Na výrobky, které Čína vyváží, by se muselo hledět jako na výrobky vyrobené v tržním prostředí. V tu chvíli by se muselo dokazovat, že nějaký konkrétní vývoz byl vyrobený proti pravidlům a dostal třeba nějaké státní pobídky. Nyní je naopak mnohem snazší zavádět obranná opatření vůči čínským dovozům. Význam je proto jak symbolický, tak i materiální.

Evropská unie loni navrhla odblokování Američany nyní paralyzovaného orgánu WTO k řešení obchodních sporů. Je toto zablokování výsledkem americko-čínské obchodní války?

Myslím, že částečně ano i částečně ne. Zcela určitě je tato taktika součástí větší hry. Američané si uvědomili, že jmenování soudců do odvolacího orgánu (tzv. Appellate body) je jednou z oblastí, kde mohou něco konkrétního blokovat a vytvořit tlak na tuto instituci. Začali to dělat nejen proto, že by jim vadila konkrétně tato instituce, ale považují to za součást větší hry o podobu globálního obchodního režimu a WTO. Trump se snaží vytvářet tlak a přimět ostatní k ústupkům, zvláště v oblastech, jako je vztah k rozvojovým zemím, zejména k rychle rostoucím ekonomikám typu Číny.

Na druhou stranu ale platí, že Američané dlouhodobě systém kritizují, s čímž alespoň do jisté míry souhlasí i Evropská unie, Kanada, Japonsko a další. Problém vidí zejména v tom, že rozhodnutí Appellate body někdy překračují kompetenci, kterou tento orgán má – místo aby jen řešil spory, vytváří právo, tedy precedenty chápání práva nad rámec toho, co si státy mezi sebou dojednaly.

Když se ten orgán vytvářel, USA ani EU ho nechápaly jako soud poslední instance, měl to být spíš výjimečný mechanismus. Postupem času ho ale státy začaly využívat jako nejvyšší soud v rámci WTO, a má tak mnohem větší pravomoc, než jak si zakladatelé, tedy především USA a EU, představovali.

Myslíte tedy, že to jsou spíše oprávněné výtky, než že by to byl odpor vůči nadnárodním organizacím, který občas projevuje Donald Trump?

Konkrétní způsob, jaký USA zvolily, asi vybočuje z toho, jak se státy normálně v mezinárodních institucích chovají. Našli slabé místo a využili ho. Každá instituce taková slabá místa má a fungovat může jen tehdy, když to státy nezneužívají. Na druhou stranu myslím, že USA i Evropská unie mají víceméně oprávněný pocit, že se Čína i další státy nechovají v duchu pravidel WTO. Vzhledem k tomu, jak fungují ekonomické systémy těchto zemí – zejména provázání státu s ekonomikou v Číně, Rusku a dalších zemích – pak ostatní nejsou schopni ani dohlížet na to, zda se chovají podle pravidel, nebo ne.

Pokud by na podzim nastal tvrdý brexit a obchod Británie by se začal řídit podle pravidel WTO, můžete krátce popsat, jak by fungoval a co by to znamenalo pro Londýn a jeho obchodní partnery?

Znamenalo by to, že Británie si bude moci s ostatními zeměmi světa dojednat jakékoliv bilaterální nebo multilaterální dohody, přijde ale o svůj dosavadní bezproblémový přístup na evropské trhy.

Vůči dovozům z Evropy by měla stejná cla jako vůči ostatním členům WTO, se kterými nemá specifickou obchodní dohodu. Když pak bude chtít dovážet do Evropy, jejich zboží bude čelit clům, které má EU vůči ostatním státům. Cla nejsou v EU zase až tak dramaticky vysoká – kromě některých výjimek, jako je zemědělství – ale velký problém spočívá v tom, že dnes může být ve vnitřním trhu EU automaticky prodáváno prakticky cokoliv, co se v Británii vyprodukuje, aniž by to procházelo nějakými zvláštními kontrolami. Předpokládá se totiž, že to bude např. splňovat všechny bezpečnostní i zdravotní standardy.

V okamžiku, kdy Británie vystoupí z EU, by britské zboží mělo procházet všemi certifikačními schématy a kontrolami, stejně jako zboží třeba z Číny. To je samozřejmě administrativně náročné a stojí to čas i peníze. A jako každý kontrolní proces to znamená pro vývozce nejistotu ohledně toho, jak dopadne.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud