Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bundeswehr v rozkladu: Bojeschopnost německé armády je tristní, ukazuje zpráva parlamentu

Bundeswehr v rozkladu: Bojeschopnost německé armády je tristní, ukazuje zpráva parlamentu

Německá armáda má být důležitou složkou obrany Evropy před případným útokem Ruska zvláště v okamžiku, kdy USA chtějí po svých evropských spojencích větší příspěvek k obraně starého kontinentu. Jenže německá armáda je na tom bledě. Tanky nejezdí, ponorky nefungují, letadla nelétají, chybějí důstojníci i neprůstřelné vesty.

Německé armádě chybí skoro všechno a je v „dramaticky špatném“ stavu, uvádí zpráva německého parlamentu zveřejněná tento týden. „Na konci roku šest ze šesti ponorek nebude ve službě. Zároveň bude schopno letu jen jedno ze 14 dopravních letadel Aribus A-400 M,“ prohlásil v Berlíně před novináři německý poslanec Hans-Peter Bartels, který se v parlamentu zabývá otázkami obrany. Německé armádě v současnosti chybí 21 tisíc důstojníků a poddůstojníků. Vojáci nemají podle zprávy dost náhradních dílů, špatný je stav bojových letadel, tanků i lodí.

List Financial Times uvádí, že z 244 německých tanků je pouze 105 schopných nasazení v boji. V pondělí navíc německý list Rheinische Post uveřejnil tajnou zprávu Bundeswehru, tedy německé armády, z níž vyplývá, že nemá pro úkoly, které politici po vojácích požadují, nejen dost helikoptér, tanků, ale ani neprůstřelných vest, stanů a chybí i dokonce zimní oblečení. Už dříve se objevily zprávy, že německé námořnictvo je také ve špatném stavu a je téměř nepoužitelné.

Německý rozpočet na obranu je pod dvěma procenty HDP, tedy hranicí, nad kterou by se měli držet členové NATO včetně Německa. V minulém roce to bylo 37 miliard euro, tedy 1,2 procenta německého HDP. Česko letos dá na obranu přibližně 1,13 procenta svého HDP. Podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové bychom měli dosáhnout dvouprocentního limitu v roce 2024. Stejný rok by měl totožné hranice dosáhnout i neměcký rozpočet, slibuje kancléřka Angela Merkelová. Německo ale navíc přislíbilo do roku 2032 postavit dvě nové plně vyzbrojené divize, s nimiž Severoatlantická aliance počítá jako s odstrašujícím prostředkem proti případné agresi Moskvy. Není ale jasné, zda to dokáže.

Na nízkou bojeschopnost Bundeswehru upozornila média už v roce 2014. Tehdy například nebyla schopná boje polovina ze 109 německých stíhaček Tornado, z 22 námořních vrtulníků nemohl do akce ani jeden, a armáda měla potíže s leteckou přepravou svých vojáků na akce do zahraničí. Na cvičení armád NATO v roce 2014 natřeli němečtí vojáci násady od košťat načerno a namontovali je na své obrněnce a předstírali, že to jsou kulomety, kterých se jim nedostávalo, připomíná server BBC. Němečtí politici slíbili nápravu, ale vojákům stále chybí vybavení. „Připravenost armády k nasazení se v posledních letech nezlepšila, dokonce se naopak zhoršila,“ uvedl v úterý německý poslanec Hans-Peter Bartels s odkazem na nynější zprávu o stavu Bundeswehru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1