Devět let od pádu Kaddáfího: Jeho krutá vláda i svržení dodnes tragicky ovlivňují Libyi

Erik Siegl

Před devíti lety letecké síly Británie, Francie a USA rozhodly válku povstaleckých milic proti mnohem lépe vyzbrojeným a vycvičeným bezpečnostním silám Muammara Kaddáfího a ukončily 42 let jeho vlády. V posledním dějství rozstřílely jeho autokolonu, když po osmi měsících bombardování a bojů s povstalci hledal své poslední útočiště. Našel jej v úzké odpadní rouře pod silnicí, odkud ho povstalci společně s jeho synem vytáhli a zlynčovali. Jednoho z katů, který se holedbal zlatou pistolí jako trofejí, stihl v odplatě brzy podobný osud. Libyjský konflikt místo domnělého konce stál teprve na začátku. Během osmi měsíců bojů v roce 2011 zde mohlo zemřít až 25 tisíc lidí, což bylo více než v začínající syrské válce.

Poslední bašta odporu Kaddáfího – rodné město Syrta – byla těžce poškozena dělostřeleckým a leteckým bombardováním jako svého času čečenský Groznyj. Stovky loajalistů byly podle Amnesty International zabity v bojích či popraveny milicemi z povstaleckého města Misuráta. Když takzvaný Islámský stát (ISIL) o pár let později expandoval díky návratu jeho libyjských členů ze Sýrie a Iráku do vlasti, někteří místní proto říkali, že je „lepší peklo s Islámským státem než být v ráji s Misurátou“.

Pokud měla intervence západních zemí před devíti lety uchránit životy libyjských civilistů, jak se prezentovala, skončila katastrofickým neúspěchem, ačkoliv nedošlo ke ztrátám snad jediného jejich vojáka. 

Přitom USA a tým prezidenta Baracka Obamy možný zásah původně opatrně zvažovaly, aby neopakovaly chyby z nekončící invaze do Iráku a Afghánistánu, které podnítily růst ozbrojeného džihádismu. Na intervenci naléhaly na základě alarmujících zpráv z povstaleckých kruhů o hrozících masakrech spíše Francie a Británie, kterým podobně čerstvá zkušenost i vojenské kapacity částečně chyběly. Nikdo z nich neměl vlastní a spolehlivé informační zdroje přímo v Libyi. Velmoci rozhodly pro časově omezenou leteckou intervenci s mandátem Rady bezpečnosti OSN, kterou v další fázi primárně převezmou Evropané a oficiálně zaštítí NATO.

Boris Jelcin: prezident chaotických „devadesátek“, který pro Putina odvedl špinavou práci

sinfin.digital