Írán vsadil v konfliktu s USA na protiútok. Trumpa se nezalekl, přesto se jednání přibližují | info.cz

Články odjinud

Írán vsadil v konfliktu s USA na protiútok. Trumpa se nezalekl, přesto se jednání přibližují

K průlomovému setkání amerického a íránského prezidenta na newyorském zasedání OSN nedojde, do budoucna se ale jednání znepřátelených mocností zdají být nejpravděpodobnější variantou. Navzdory tomu, že Írán nedávno napadl saúdskoarabská ropná zařízení a ohrozil tak amerického spojence, na něhož administrativa Donalda Trumpa sází na Blízkém východě nejvíce.

Na podobě britského odchodu z Evropské unie se sice neshodnou, v úterý ale v New Yorku spojili síly. Francouzský prezident Emmanuel Macron se spolu s britským premiérem Borisem Johnsonem na zasedání OSN snažili přesvědčit lídry USA a Íránu, aby se během summitu setkali. Pokud by se jim to podařilo, šlo by o první schůzku na nejvyšší úrovni od islámské revoluce v roce 1979.

Macron, který se během dne sešel na toto téma s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním, podle diplomatických zdrojů deníku The Wall Street Journal neuspěl, protože Íránci trvali na tom, aby nejdříve Spojené státy zrušily sankce, které na ně po nástupu k moci opět uvalila Trumpova administrativa.

Sankce zasáhnou íránskou centrální banku

Trump navíc ve svém projevu na Valném shromáždění označil Teherán za hrozbu a v reakci na údajný íránský podíl na útocích proti saúdskoarabským ropným zařízením mluvil o jeho „touze po krvi“. „Všechny národy mají povinnost jednat,“ vyzval státy světa k tomu, aby dotlačily Írán k mírovým rozhovorům. Minulý pátek pak USA uvalily sankce na íránskou centrální banku, což byl odvetný krok za útok proti Saúdské Arábii.

V názoru na to, že útok dronů na saúdskoarabská ropná zařízení má na svědomí Írán, se s Trumpem shodli i představitelé Francie, Velké Británie a Německa. Tedy tytéž země, které zároveň usilují o jednání s íránským režimem a zachování mezinárodní dohody o íránském jaderném programu (JCPOA), kterou považují za důležitý nástroj, jak zabránit Íránu získat jaderné zbraně.

Oproti minulým projevům o Íránu v letech 2017 a 2018 byl ale Trump o poznání smířlivější a naznačil, že existuje cesta k míru. Válka slov a stoupající napětí v posledních měsících mezi Teheránem a Washingtonem hrozila přerůst v ozbrojený konflikt – po vynuceném odchodu Trumpova bezpečnostního poradce Johna Boltona, který v minulosti opakovaně vyzýval k bombardování Íránu, je ale tato varianta už podstatně méně pravděpodobná.

Vstřícné gesto přišlo i z íránské strany. Prezident Rúhání se v úterý setkal s americkými novináři a dokonce poskytl exkluzivní rozhovor Trumpově oblíbené televizi Fox News. Odsoudil v něm americké odstoupení od JCPOA a jednání s Trumpem podmínil opětovným získáním důvěry: „Pokud si vláda Spojených států přeje jednat, musí pro to vytvořit potřebné podmínky,“ vzkázal s tím, že oním krokem by bylo zrušení amerických sankcí. Ty označil za „druh terorismu“.

O terorismu, z jehož podpory USA Írán obviňují, mluvil Rúhání i v souvislost s americkým vojenským angažmá v Sýrii. Podle Rúháního jsou hlavním podporovatelem terorismu na Blízkém východě právě Spojené státy, nikoli Írán. „Kamkoliv Američané přišli, hned poté terorismus expandoval,“ řekl moderátorovi Chrisu Wallaceovi. Za terorismus považuje například americké bombardování džihádistů z takzvaného Islámského státu na půdě Sýrie, protože k němu USA přikročily bez svolení syrského prezidenta Bašára Asada.

Ztratit renomé, nebo riskovat ničivou válku?

Trump má nyní po útoku na svého největšího spojence v oblasti těžké dilema – buď proti Íránu nezasáhne a největší světová velmoc tak ztratí renomé kvůli tomu, že nedokáže ochránit své zájmy v Perském zálivu, anebo podnikne omezený vojenský úder, který by ale mohl vyvolat rozsáhlou a zničující válku. Jak připomínají bývalí vysocí diplomaté ve svém komentáři na serveru Politico, mrtvé americké vojáky, další nevyhratelný vojenský konflikt a růst paliva u čerpacích stanic si rok před prezidentskými volbami nemůže dovolit.

Trumpovi proto doporučují řadu dílčích kroků vedoucích k deeskalaci konfliktu. Některé z nich se netýkají ani tak samotného Íránu, ale spíše jeho regionálního rivala, Saúdské Arábie. Bílý dům by podle nich měl vzkázat saúdskoarabskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi, že zašel v soupeření s Íránem příliš daleko a že by měl nyní vsadit na jednání, aby předešel válce, která neposlouží nikomu. USA nemají být ochotny se nechat zatáhnout do konfliktu jen kvůli tomu, aby bránily saúdské ropné království.

Útok, k němuž se Írán nehlásí, zcela obnažil slabiny Saúdů. Rijád je sice největším odběratelem amerických zbraní, nálet dronů ho ale překvapil a dokázal během jednoho dne citelně srazit vývoz saúdskoarabské ropy a nahoru šla i cena ropy na světových trzích. V posledních dnech už opět klesá. Nelze ovšem zapomínat, že každý takový vývoj má na trzích globální odezvu.

Nejlepší obrana je útok, vědí Íránci

Írán tak místo podřízení se americkým požadavkům zvolil protiúder. Jak ukazují příklady z minulosti, tato taktika se mu může vyplatit. Zdrženlivost už ostatně ukázali íránští vůdci po loňském vypovězení jaderné dohody Trumpovou administrativou. Výsledkem byl jen zvyšující se americký ekonomický tlak, zastavení přílivu zahraničních investic do země a oslabování íránského riálu.

Sankce proti ÍránuSankce proti Íránuautor: Info.cz

Před čtyřmi měsíci tak Teherán změnil taktiku a začal s únosy menších ropných tankerů, zadržováním západních vědců a v září došlo na zmíněný útok na saúdský ropný koncern Aramco. Zatím se zdá, že riskantní tah vychází – Trump sice nadále hrozí zostřením sankcí, jinak jsou ale Američané stále více nakloněni jednání.

Jisté ovšem je, že pokud k nim dojde, budou Íránci chtít konkrétní výsledek – jen s fotografiemi usmívajících se vůdců podávajících si ruce se na rozdíl od Kim Čong-una nespokojí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud