Články odjinud

Maduro se chystá na další šestiletku v zemi bídy. Svět zatím spřádá plány na jeho sesazení

Maduro se chystá na další šestiletku v zemi bídy. Svět zatím spřádá plány na jeho sesazení

Ve čtvrtek čeká venezuelského prezidenta Nicoláse Madura inaugurace, po níž se chopí moci ve státě na dalších šest let. Řada zemí ale jeho loňské zvolení neuznává a hlasování považuje za zmanipulované. Maduro navíc čelí čím dál většímu tlaku sousedních zemí, do nichž uprchly miliony Venezuelanů, které z domoviny vyhnala humanitární krize způsobená selháním prezidentova socialistického experimentu. A další je zřejmě budou následovat.

Data mezinárodních organizací jsou děsivá. Podle OSN opustily od roku 2014 Venezuelu tři miliony lidí, to je zhruba deset procent obyvatel. Think tank Brookings Institution varuje, že v následujících letech se k nim může přidat dalších pět až sedm milionů lidí.

Propad ekonomiky totiž zdaleka nekončí. Venezuelský HDP by letos měl poklesnout asi o deset procent. Mezinárodní měnový fond očekává, že ceny v zemi letos vzrostou o neuvěřitelných 10 milionů procent. Pro srovnání, Česká národní banka považuje za optimální dvouprocentní inflaci.

A teď zprávy, které ze zbídačené země proudí skrze světová média: Lidé nemají peníze na obstarání základních životních potřeb. Nezvládají nakrmit vlastní děti, a tak se jich buď vzdávají ve prospěch „bohatších“ známých a sousedů, nebo s nimi zvolí nebezpečnou a strastiplnou cestu emigrace. Kolabuje zdravotnictví.

Viník? Největší míra odpovědnosti padá na socialistickou politiku prezidenta Nicólase Madura. Ten učinil kdysi bohatou venezuelskou ekonomiku natolik závislou na ropě, že ji propad cen suroviny uvrhl do vleklé hospodářské krize, kterou nedokázal vyřešit. Naopak dalšími kroky prohluboval její dopady. Sám Maduro vinu odmítá a viní „imperialistické útočníky“ v čele se Spojenými státy, které jej podle jeho slov chtějí svrhnout.

Venezuela na kolenouVenezuela na kolenouautor: Info.cz/BBC/Reuters/UNHCR

Zvolen navzdory lidem

Řadě Venezuelanů by takový scénář, zdá se, nevadil. Jak vyplývá z nedávného průzkumu nejspolehlivější venezuelské agentury Datanálisis, 72 procent obyvatel chce, aby rezignoval. Více než třetina by si přála vojenskou intervenci. Ještě více lidí, 42 procent, by uvítalo vojenský puč, který by prezidenta sesadil. Madurova čísla popularity se proti tomu pohybují na 19 procentech, ještě níže než před rokem.

Jak je tedy možné, že Maduro loni znovu vyhrál prezidentské volby, když přivedl masy lidí na pokraj životní bídy a je tolik neoblíbený?

Zahraničí je vesměs považuje za neregulérní a nedemokratické. Tzv. Limská skupina, neboli sdružení několika latinskoamerických zemí a Kanady, odmítla volby uznat. K ní se přidaly také Chile, Panama, Argentina nebo Evropská unie. Maduro tasil před volbami i sílu, ovládl takřka všechny instituce a vytvořil polovojenské jednotky na svoji podporu. Že Maduro nebyl zvolen ve svobodných volbách, prohlásil i jeden ze soudců venezuelského nejvyššího soudu který nyní emigroval do USA.

Na Madurovu čtvrteční inauguraci nikdo z nich nedorazí. Jen Mexiko, které mezitím vyměnilo vládu a jehož současný prezident Andrés Manuel López Obrador (AMLO) zaujímá k Madurovi vstřícnější postoj, možná pošle vyslance. „Nestrkám nos do záležitostí cizích zemí,“ vysvětloval levicový AMLO, proč se nepřipojil k protimadurovskému „hnutí“. Mezi hosty z latinskoamerických zemí ale dále najdeme jen zástupce Kuby, Bolívie, Nikaraguy a Salvadoru, tedy dalších zemí s kontroverzním vedením.

Ochrannou ruku nad Madurem zatím stále drží i Rusko a Čína. Naopak jihoamerickým zemím, které se musí vypořádávat s masovou migrací z Venezuely, už dochází trpělivost.

Největší migrační krize světa

Nechme znovu mluvit čísla. Za poslední čtyři roky uteklo z Venezuely více lidí, než kolik jich přišlo za stejnou dobu do Evropy z Blízkého východu a Afriky. Počet uprchlíků je třikrát vyšší, než počet Rohingů prchajících z Myanmaru.

Spojené státy a Evropská unie poskytly na humanitární pomoc Venezuelcům 150 milionů dolarů (asi 3,3 miliardy korun). Podle OSN je třeba 738 milionů (16,5 miliardy korun). Kolumbie, která přijala milion uprchlíků, prohlašuje, že potřebuje 1,5 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun) ročně, aby se s náporem zvládla vypořádat.

„Při těchto číslech nemá tato migrační krize žádnou paralelu nikde jinde na světě. Bohužel, vše naznačuje, že je to pouze začátek,“ cituje list Financial Times poradce kolumbijské vlády pro záležitosti hranic s Venezuelou Felipeho Muňoze.

Právě Kolumbie by podle názoru ministra zahraniční Spojených států Mikea Pompea, jenž byl minulý týden na návštěvě Bogoty, měla hrát daleko aktivnější roli v řešení krize. Pompeo popsal Kolumbii jako přirozeného lídra vypořádávání se s Venezuelou. Co to znamená, nespecifikoval. Americký prezident Donald Trump v minulosti připustil možnost vojenské intervence, ta se ale nyní nezdá pravděpodobná.

Bolsonarův ministr by chtěl „osvobození“

Američané a Evropa se připojili k některým jihoamerickým zemím v zavedení sankcí proti Madurovu režimu. Trumpova administrativa v úterý oznámila, že uvalí restrikce proti 7 osobám a 24 firmám z Venezuely. Například Peru ve stejný den zakázalo některým venezuelským představitelům cesty do země.

Jestliže Američané by rádi viděli lídra protimadurovského odporu v Kolumbii, v Jižní Americe se mezitím rýsuje jiný vůdce – Brazílie. Nový prezident Jair Bolsonaro, jemuž pomohla do funkce i obava Brazilců z případného následování venezuelského příkladu pod vedením jeho levicového protikandidáta, označil ideologii venezuelského prezidenta za opovrženíhodnou a vražednou.

K Bolsonarovi upínají naděje i venezuelští disidenti, kteří před Madurem uprchli. Domnívají se, že podnikne „co bude možné, aby sesadil vládu v Caracasu“, jak slíbil loni.

Brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo naznačil, že administrativa skutečně zaujme vůči Venezuele tvrdý postoj, byť ten se ještě automaticky nerovná vojenské invazi. „Musíte čelit hrozbám a jedna z hlavních přichází od nedemokratických režimů, které exportují zločinnost, nestabilitu a útlak. Nemůžete prostě přejít diktatury jako Venezuela a Kuba,“ prohlásil Araújo, jenž jindy zase mluvil o „venezuelském osvobození“.

Opozice sází na mladou krev

Nelení ani domácí Madurova opozice. Ta kontroluje Národní shromáždění, jehož pravomoci jsou ale ve venezuelských podmínkách omezené. Na prvním zasedání zvolila do jeho čela 35letého Juana Guaida, který má být novou nadějí prezidentových odpůrců.

Guaido ve svém projevu připomněl několik politiků a oponentů vlády, kteří byli uvězněni, vyhnáni do exilu nebo zabiti. Zmínil také beznaděj, kterou prožívají lidé prchající do okolních zemí za prací. „Jsme v systému, který nás utlačuje. Není to jen tak, je to ubohé,“ pravil.

Bývalý studentský lídr a pracovník v průmyslu je ze stejné strany jako nejpopulárnější opoziční lídr Leopoldo Lopez. Ten si v současné době odpykává trest domácího vězení kvůli údajné vraždě, žhářství a terorismu. Zatkli jej za vedení protivládních protestů. Vládní opozice jej považuje za politického vězně. Podobně se vyjádřily i lidskoprávní organizace v čele s Amnesty International.

Guaido označil Madura za diktátora a prohlásil, že jeho legitimita skončila. Mezi prvními kroky chce obnovit ústavní pořádek. Neprozradil ale, jak toho chce docílit. Mluvil navíc jen před opozičními poslanci. Ti s Madurem spříznění zasedání bojkotovali, protože podle nich Národní shromáždění překračuje pravomoci.

Maduro se navíc může opřít o armádu, která mu zatím stále zůstává věrná. Proto je utopií, že by v brzké době vyslyšel volání opozice a zahraničních státníků po rezignaci. Naopak se chystá na další šestiletý mandát a vládu v roce 2019. V roce, který bude podle jeho slov „rokem čerstvého startu“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud