Notre-Dame není pro Francouze totéž, co pro Čechy chrám sv. Víta, říká jezuita Kolář | info.cz

Články odjinud

Notre-Dame není pro Francouze totéž, co pro Čechy chrám sv. Víta, říká jezuita Kolář

Katastrofální požár pařížské katedrály Notre-Dame vyvolal na celém světě vlnu solidarity a nabídek finanční a jiné pomoci při rekonstrukci. Podle českého jezuity a znalce Francie Petra Koláře, který dlouho žil v Paříži a je držitelem francouzského vyznamenání Řád čestné legie, však mají cizinci o významu Notre-Dame pro Francouze a francouzskou politiku někdy zkreslené představy.

Máte ze svého dlouhého pobytu ve Francii nějako osobní vzpomínku na Notre-Dame?

Ano. A velmi silnou. Po pádu totality ve východní Evropě v roce 1989 pozval pařížský biskup do katedrály všechny pařížské kněze původem z komunistických zemí. Všem nám požehnal a popřál, abychom se v pořádku dostali domů a mohli vykonávat kněžskou službu mezi svými krajany. Byl to velmi silný zážitek, dodnes mám někde schovanou fotografii z katedrály.

Jaký pocit tedy máte nyní, když vidíte katedrálu zničenou ohněm?

Samozřejmě děsivý. Právě jsem si prohlížel obrázky z požáru.

Co bude požár znamenat pro Francouze? Ozývají se hlasy, že by katastrofa mohla národ semknout…

Jsem si jistý, že katedrála bude opravená vůbec nejlépe, jak to bude možné. Spojí se úplně všichni ti nejlepší odborníci a bude úplně jedno, zda se jedná o komunistu nebo katolíka. To Francouzi v podobných chvílích umějí. Ani peníze určitě nebudou problém.

Já mám ale na mysli spíše semknutí společnosti, která ve světle takové katastrofy na chvíli zapomene na spory spojené třeba s hnutím žlutých vest a kritikou prezidenta Macrona. I o takové vedlejším účinku požáru jednoho z národních klenotů hovoří někteří politologové...

Opravdu nevím, ale v podobných prognózách bych byl velmi opatrný, a to zvlášť ve Francii. Teď je určitě národ šokovaný z toho, co se s Notre-Dame stalo, podle mého názoru se ale katastrofa do politiky v nějakém delším časovém horizontu nepromítne. A spory neovlivní. Až se začne s rekonstrukcí, vše se vrátí do starých kolejí.

Četl jsem už několik komentářů, v nichž jejich autoři píši o požáru jako o nějakém „božím díle“, které by mělo dát národ znovu dohromady. A srovnávají to s tím, jako kdyby Čechům shořela katedrála sv. Víta...

Tak to úplně srovnávat nelze. Chrám sv. Víta má v Česku skutečně centrální, ojedinělý význam jak pro všechny obyvatele, tak pro katolíky. Je to památka prvořadého, centrálního významu, která v zemi nemá obdoby.

Takový význam Notre-Dame pro Francouze nemá?

Pochopitelně se také jedná o památku celosvětové významu, kterou zná i každý Francouz a má k ní osobní, úzký vztah. Musíme si ale uvědomit, že na rozdíl od Česka je v tak velké zemi s bohatou kulturní tradicí, jako je Francie, významných gotických katedrál více. Nejde jen o Notre-Dame. Tím samozřejmě vztah Francouzů k této katedrále nijak nesnižuji. Ovšem třeba obyvatelé Remeše by určitě nesouhlasili s tím, že se nejvýznamnější francouzská katedrála nachází v Paříži.

A co se může dít se vztahem Francouzů k církvi? Ve starším rozhovoru jste mi říkal, že církev nemá ve Francii zrovna na růžích ustláno...

Ano. Ve Francii přišla církev o veškerý majetek už během Velké francouzské revoluce a stát jí ho nikdy nevrátil. Dokonce v roce 1905 parlament rozhodl o tom, že se definitivně nic vracet nebude, později pouze vláda umožnila některým řádům, aby si část bývalého majetku odkoupily. Dokonce i naprostou většinu kostelů ve Francii dnes vlastní stát, nikoli církev.

Také jste říkal, že církev je ve Francii financována prakticky z milodarů, část církevních památek chátrá, někteří duchovní musejí mít dokonce kvůli malým platům druhé zaměstnání třeba v supermarketu. Ani zkáza katedrály na tom nic nezmění?

Pravdou je, že vztah státu a církve je ve Francii v mnohém unikátní. A současný prezident Macron už před časem prohlásil, že by se měl změnit k lepšímu. Je to inteligentní člověk, katolík. Jako každý dělá chyby, ale myslím, že to má v hlavě srovnané. A určitě upřímně chtěl i prosadit zákony, které by vztah církve a státu zlepšily. Jenže pak přišly demonstrace žlutých vest a další události, které nějaké návrhy na změny ve vztahu církvi odsunuly do pozadí. A podobné to zřejmě bude i s důsledky požáru v Notre-Dame.

Narozen v roce 1941. V srpnu 1968 požádal v Rakousku o azyl a vstoupil do rakouského noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. V letech 1972−1974 studoval teologii v Lyonu a pak pokračoval ve studiu teologie na jezuitském Centre Sèvres v Paříži. Po svěcení působil v rámci pařížského arcibiskupství. V letech 1984−1990 zastával funkce v Paříži. V roce 1990 se vrátil do Československa a v roce 1991 nastoupil do náboženské redakce Českého rozhlasu. Zapojil se do mediální činnosti katolické církve. Patnáct let vedl francouzskou komunitu v Čechách. Roku 2007 mu francouzské velvyslanectví udělilo vyznamenání Rytíře čestné legie za jeho osobní přínos v prohlubování česko-francouzských vztahů a zejména za úsilí v boji o náboženskou svobodu během let komunistického režimu v tehdejším Československu.
Petr Kolář

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud