Pračka na peníze nebo kasička pro teroristy. Brusel ukázal na světový fotbal jako na nové riziko | info.cz

Články odjinud

Pračka na peníze nebo kasička pro teroristy. Brusel ukázal na světový fotbal jako na nové riziko

Platy v řádech statisíců eur týdně, přestupy za miliardy. V evropském fotbale se točí obrovské peníze, které ale nemusejí být vždy čisté a v některých případech můžou sloužit i zločincům. Evropská komise fotbal nově zařadila na svůj seznam rizik pro financování terorismu a praní špinavých peněz.

„Složitá organizace a chybějící transparentnost profesionálního fotbalu vytvořily úrodnou půdu pro používání ilegálních (finančních) zdrojů,“ píše se ve zprávě Evropské komise. Ta vůbec poprvé zahrnula fotbal mezi 47 rizikových výrobků a sektorů náchylných ke zneužívání organizovaným zločinem. „Do sportu jsou investovány sporné sumy peněz bez zjevného zisku nebo finanční návratnosti,“ argumentují autoři zprávy.

Jedním z důvodů zařazení fotbalu na výše zmíněný seznam byly i nedávné korupční kauzy, potvrdila INFO.CZ mluvčí komise Mélanie Voinová: „Zpráva o hodnocení nadnárodních rizik (SNRA) v roce 2019 zkoumala sektory náchylné k praní špinavých peněz a financování terorismu, které identifikovala v roce 2017, označila ale i nové. Jedním z nich je i profesionální fotbal. Analýza rizik a zranitelnosti sektoru brala v úvahu mimo jiné i několik závažných korupčních případů a s nimi spojené vyšetřování.“

Mezi výše zmíněné případy lze určitě zařadit loňský skandál v Belgii, kde federální státní zástupci vyšetřují podezření na vyplácení nezákonných plateb hráčům a rozhodčím. V centru pozornosti byl klub KV Mechelen, který byl Belgickým sportovním arbitrážním soudem potrestán zákazem startu v evropských pohárech. Vyšetřování se nevyhnuly ale ani slavnější kluby, jako je bruselský Anderlecht, Standard Lutych, Racing Genk nebo KV Bruggy.

Bezcelní zóny, soukromé bankomaty a občanství za peníze

Kromě fotbalu byl seznam, na němž tradičně figurují například finanční služby, hazard nebo neziskové organizace, rozšířen i o soukromé sítě bankomatů nespadajících pod banky a bezcelní obchodní zóny (zejména na letištích). Dalším rizikem je udělování občanství bohatým investorům – některé unijní státy je takto lákají do země, a zároveň si přivydělávají. Nejvíce se o tomto fenoménu mluvilo u středomořských ostrovů Malta a Kypr. Maltský pas si lze například pořídit za poplatek 650 tisíc eur (plus splnění určitých podmínek včetně čistého trestního rejstříku).

Ale zpět k fotbalu. Praní špinavých peněz se letos vyšetřovalo i ve Španělsku. Koncem května prohledala tamní policie osm domů s šesti provinciích po celé zemi a zadržela 11 lidí včetně několika současných i bývalých hráčů a funkcionářů. Při zásahu v rámci operace Oikos zabavila také 100 tisíc eur v hotovosti (asi 2,6 milionu korun).

Zločinecký gang se pokusil zmanipulovat nejméně tři zápasy v nejvyšších soutěžích. Po přesvědčení vybraných hráčů maximalizoval zisk kombinovanými sázkami na poločasový výsledek a počet rohů. Platby zúčastněným probíhaly vždy v hotovosti, část před utkáním a zbytek po dosažení plánovaných výsledků.

Na operaci Oikos se podílel i Europol. Je tedy možné, že ilegální peníze z fotbalových přestupů mohou skončit i u teroristů? Podle SNRA jde spíše o méně významou hrozbu (stupeň 2 na čtyřbodové škále, čtyřka je velmi významné riziko). Zpráva navíc dodává, že takový případ zatím není znám.

Nejhodnotnější fotbalové kluby

Ruská mafie prala peníze v portugalské lize

Co se týče rizika praní špinavých peněz ve fotbale, tak už vidí riziko významné a sektor ohodnotila trojkou. Na rozdíl od chybějících případů financování terorismu je praní špinavých peněz v mezinárodním fotbalu jasně zdokumentováno. Zpráva připomíná operaci portugalské policie a Europolu nazvanou Matrjoska, která rozbila nadnárodní zločineckou organizaci složenou převážně z ruských občanů. Mafie dokázala ve fotbale vyprat několik milionů eur získaných pravděpodobně z kriminálních aktivit páchaných mimo území Evropské unie.

Skupina si tehdy vytipovala kluby ve finanční tísni, pronikla do nich a pomocí darů si získala důvěru, poté je koupila. Nákupy ale probíhaly pomocí nastrčených osob, v obchodu byla zapojená celá řada offshorových firem tak, aby bylo prakticky nemožné vypátrat skutečného vlastníka. Poté přes kluby protékaly obrovské sumy špinavých peněz, které se praly pomocí hráčských transferů, v nichž byli hráči buď výrazně nadhodnocováni, nebo naopak podhodnocováni. Mafie se rovněž angažovala v sázkách na výsledky.

Pravidla jsou, ne všude je ale uplatňují

Rozšířený seznam rizikových sektorů zveřejnila Komise ve stejný den, kdy přiznala problémy v boji proti praní špinavých peněz. EU má sice v tomto oboru jedny z nejpřísnějších pravidel na světě, jak ale ukázaly skandály v Deutsche bank nebo ING, ne vždy jsou uplatňována. Evropští komisaři Valdis Dombrovskis a Věra Jourová spatřují vinu v pomalosti národních kontrolních institucí, nedostatečné spolupráci mezi členskými státy a nedostatečné pozornosti ze strany bankovních domů.

Jak připomíná deník The Financial Times, závěry Komise přicházejí po několika případech počínaje krachem lotyšské banky ABLV, objevení podezřelých transakcí v hodnotě 200 miliard eur v estonské pobočce největší dánské banky Danske Bank nebo pokutě ve výši 775 milionů eur pro nizozemskou banku ING za nedodržování pravidel.

Infografika: Odměny v ženském fotbale

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud