Příroda léčí stres, dokazuje studie vědců z Michiganské univerzity. Stačí 20 až 30 minut | info.cz

Články odjinud

Příroda léčí stres, dokazuje studie vědců z Michiganské univerzity. Stačí 20 až 30 minut

Už dvacetiminutový pobyt v zeleni může mít na lidskou psychiku lepší účinek než „krabička antidepresiv“. K takovému závěru dospěla alespoň studie Michiganské univerzity, zaměřená na medicínské potvrzení ozdravných účinků zeleně.

Ačkoliv lidé praktikují procházku v přírodě jako léčebný prostředek pro „klid duše“ už celá celá staletí, dosud se údajně nevědělo, co přesně se při pobytu v zeleni v lidském těle vlastně děje. Tým vědců z americké Michiganské univerzity se proto pokusil na vzorku 36 dobrovolníků (33 mužů a 3 žen) tuhle záhadu odhalit.

„Už víme, že když trávíte čas v přírodě, snižuje to stres. Dosud ale nebylo jasné, jak dlouho a často by měl člověk do přírody chodit a jaký druh pobytu v zeleni mu prospívá,“ uvedla vedoucí studie Mary Carol Hunterová v článku, veřejněném v časopise Frontiers in Psychology.

Účastníci studie absolvovali minimálně tři vycházky do přírody týdně, každá z nich trvala deset minut a déle. Před experimentem i po jeho konci odebrali vědci dobrovolníkům vzorek slin s cílem zjistit hladinu „stresového“ hormonu kortizolu a také takzvané „alfa amylázy“. O tomto enzymu je známo, že zvyšuje napětí v těle během stresu.

Bez telefonu a sociálních sítí

Aby se vyloučil vliv denní doby na lidskou psychiku, dobrovolníci chodili ven v různých časech. Třicet minut před odchodem také nesměli jíst ani pít, protože jídlo může opět ovlivnit produkci „alfa amylázy“.

Dobrovolníkům bylo dále během pobytu v přírodě zapovězeno telefonování, užívání sociálních médií, čtení, a dokonce i konverzace s druhými lidmi. A výsledek? Po pouhých 20 minutách klidného pobytu v zeleni hladiny kortizolu u všech zúčastněných významně poklesly. Hladina stresového hormonu se snížila nejvíc, když účastníci strávili v přírodě 20 až 30 minut . Pokud zůstali na čerstvém vzduchu ještě déle, kortizol nadále klesal, ale už ne tak silně jako v prvních dvaceti minutách.

Autoři studie podle svých slov doufají, že výsledek jejich výzkumu podtrhne význam pobytu v přírodě jako významného terapeutického prostředku k léčbě lidské psychiky. „Lékaři by mohli použít naše poznatky jako vědecký důkaz fungování takzvané přírodní pilulky,“ uvedla Hunterová.

K tomu, že zeleň může mít na lidskou psychiku a odbourání stresu až zázračný účinek, však dospěla i řada dalších studií různého druhu. Už v roce 1984 zjistil švédský vědec Roger Ulrich, že když se pacienti po operaci v nemocnicích dívají z okna na stromy a zeleň, potřebují méně léků proti bolesti a rychleji se zotavují.

V „zelených čtvrtích“ bývá méně chorob

Americký environmentální psycholog Marc Berman přišel v roce 2015 na základě svého průzkumu s tvrzením, že lidé, žijící v městských čtvrtích s větší mírou zeleně, trpí méně kardiovaskulárními chorobami nebo cukrovkou než obyvatelé „šedých“ čtvrtí.

Loni zase dánský vědecký tým z Univerzity v Aarhusu údajně zjistil, že děti, které vyrůstají v zeleni nebo často jezdí do přírody, mají až o 55 % menší riziko, že u nich v dospělosti propukne psychické onemocnění. Týká se to nejen pobytu v „divoké“ přírodě, ale i prostředí v městských aglomeracích.

„Nemusí být pro váš budoucí psychický stav nutně špatné, když vyrůstáte ve městě, pokud jsou tam kolem vás zelené plochy,“ napsala vedoucí studie Kristine Engemannová v článku, zveřejněném v časopise Americké akademie věd (PNAS).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud