Ropný cenový masakr je pro Rusko extrémně nepříjemný. Jaké jsou možné důsledky? | info.cz

Články odjinud

Ropný cenový masakr je pro Rusko extrémně nepříjemný. Jaké jsou možné důsledky?

Ropný cenový masakr je pro Rusko extrémně nepříjemný. Jaké jsou možné důsledky?
 

ANALÝZA | Saúdská Arábie o víkendu zahájila cenovou válku o ropu. Její cena v úvodu pondělního obchodování zažila doslova masakr a klesla o 30 procent. Je to saúdský vzkaz Američanům a hlavně Rusku, které chtějí Saúdové riskantním manévrem dostat zpět k jednacímu stolu a dotlačit k prodloužení omezení těžby, jež Rusové v pátek na jednání ropného kartelu OPEC+ odmítli. Jaké jsou v danou chvíli vyhlídky Ruska a jeho možnosti?

Páteční rozhodnutí Rusů nepodpořit další omezení těžby roztáčí spirálu kroků ropných velmocí se závažnými důsledky. Rusové argumentovali – a to hlavně na nátlak Igora Sečina, šéfa Rosněfti –, že dané omezení prakticky nic nepřinese, protože se k němu nepřipojili američtí těžaři, a jen sníží podíl Rosněfti na trzích.

Podle Rusů bylo správnou reakcí nechat spadnout ceny klidně ke čtyřiceti dolarům, což považují za hranici, kdy se technologicky náročnější, a tedy i dražší americká těžba ropy z břidlic přestává vyplácet. Rusové a po nich i Saúdové tak začali hrát poměrně riskantní hru, kdy je v sázce jejich ekonomická (v krajních případech i politická) stabilita.

Ruské ministerstvo financí v pondělí přispěchalo se zprávou, že i v případě pádu cen ropy do rozmezí 25–30 dolarů za barel bude Rusko schopno financovat výpadek příjmů státního rozpočtu pomocí prostředků z fondu národního bohatství po dobu minimálně šesti let. To je samozřejmě velmi dlouhá doba a je otázkou, jestli by tak dlouho byla schopna vydržet u nízkých cen Saúdská Arábie.

Fond má podle statistik ruského ministerstva financí v současné době prostředky ve výši 124 miliard dolarů (6,9 % HDP a nikoli oznámených 9,2 %). Kolik bude činit výpadek příjmů z ropy, není těžké určit, a prostou matematikou tak lze dojít k závěru, že by Rusko nemělo mít větší problém. Jenže, jako vždy, situace je výrazně složitější a bude hodně záležet na tom, kdy se obě strany dohodnou.

Spolu se samotnými výpadky cen ropy klesl samozřejmě i rubl. To sice zpravidla bývá pozitivní pro vývozce, jejichž zboží se stává levnějším, a tedy i konkurenceschopnějším, ale nejdřív musíte mít co vyvážet. Rusko, kromě ropy, zemního plynu a dalších surovin, má jen málo co nabídnout. I kdyby byly jeho výrobky sebelevnější, příliš velký zájem o ně není. Ostatně, například Lady neustály konkurenci Dacie a evropské emisní normy a z EU se stáhly, situace v jiných segmentech není o moc lepší.

Vedle poklesu rublu lze očekávat také pád ruských akcií. Ostatně, padají všechny trhy, které reagují na šíření koronaviru, ke kterému se teď cenová válka o ropu přidává coby druhý závažný faktor. Investoři se téměř jistě pokusí stáhnout do defenzivních aktiv. V minulosti takto fungovalo zlato nebo americký dolar, ale rozhodně ne akcie rozvíjejících se trhů a jejich měny. Prostě pád ruských akcií hrozí být ještě větší, než tomu bude na západních trzích. Ostatně, po otevření londýnské burzy se obchodovaly se ztrátami v rozmezí 26 % u Sberbanku a ropných společností, přes cca 15 % u ocelářských gigantů až po 10 % u technologické společnosti Lenta. Prakticky žádný titul nebyl ušetřen s tím, že právě technologické tituly, respektive ty výrazně méně citlivé na tržní výkyvy, jsou postiženy méně. Samozřejmě, může se objevit skupina investorů hlásající strategii nákupu při propadu, ale není příliš pravděpodobné, že by situaci výrazně zvrátila.

Problémem je, že na ceny akcií jsou vázány i úvěry, které mají ruské společnosti v zahraničí. Ruské firmy tam dluží zhruba 450 miliard dolarů. Státem vlastněné společnosti podle odhadů dluží něco kolem 250 miliard dolarů, zbytek připadá na soukromé firmy. Na takové rozdělení ale není možné příliš spoléhat, protože struktury některých formálně soukromých společností patří mezi to, co se nazývá „státem kontrolovaná soukromá společnost“. Proti nim stojí rezervy centrální banky ve výši 570 miliard dolarů. Může se velmi jednoduše stát, že budou ruské orgány muset sáhnout k podobným opatřením jako v roce 2008–9, kdy vykupovaly akcie ruských firem, aby pomohly udržet jejich cenu, a tím odvrátily nutnost splatit všechny úvěry okamžitě.

Současné Rusko je na tom, alespoň podle analytických ohlasů, o poznání lépe než v roce 2008 či v roce 2014. Paradoxně k tomu přispěla i dlouhodobá stagnace ruské ekonomiky a její vnitřní problémy. Jejich vlivem totiž byla ochota západních investorů poskytovat úvěry a obecně vkládat peníze do Ruska omezená. Navíc pod vlivem sankcí i samoizolace od západních ekonomik může být ruská ekonomika částečně chráněná. Na druhou stranu, rozhodně nebude moci tvrdit, že je ostrovem stability v rozbouřeném moři, jako se o to ruští představitelé snažili během finanční krize v roce 2008.

Na definitivní závěry je opravdu příliš brzy, ostatně i ty předběžné mohou být hned zítra zpochybněny. Pád cen ropy, pokud bude mít dlouhodobější charakter, je pro Rusko extrémně nepříjemný, ale to platí i pro další producenty včetně Saúdů, kteří tuto hru rozehráli. Je téměř jisté, že s podobnou reakcí Saúdské Arábie Igor Sečin a ostatně ani Vladimir Putin nepočítali. Jak poznamenal jeden komentátor, jediný, kdo může mít ze současné situace radost, je bývalý premiér Dmitrij Medveděv – prostě proto, že už ji nemusí řešit. Naopak pro nového premiéra Michaila Mišustina půjde o tvrdou zkoušku.

Karel Svoboda byl hostem Pavla Štrunce. Podívejte se na rozhovor o Rusku. autor: INFO.CZ

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud