Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Stojí za tím Soros.“ Miliardář je pro populisty ideálním terčem, říká ředitel Nadace OSF

„Stojí za tím Soros.“ Miliardář je pro populisty ideálním terčem, říká ředitel Nadace OSF

Někteří politici vykreslují neziskové organizace stále častěji a hlasitěji jako „parazity na státním rozpočtu“. Případně – po ruském či maďarském vzoru – jako „zahraniční agenty“. V poslední době se pak jako synonymum zla rozmohla nálepka „za tím stojí Soros“. „Když řeknete: za tím a tím stojí Soros, má to znamenat ‚špatně‘ a už nemusíte nic dále vysvětlovat. Vznikla nálepka, zjednodušující orientaci ve složitém světě a obrovském množství informací,“ říká Robert Basch, výkonný ředitel Nadace Open Society Fund, která je součástí Sorosovy světové sítě a usiluje mimo jiné o transparentní veřejnou správu a rovné příležitosti.

Jak často slyšíte to, že vy jste ti, co je platí „ten Soros“?

V poslední době se s tím setkáváme čím dál častěji. Přitom od roku 2009, kdy jsem začal vést nadaci, až do roku 2015 se podobné výpady neobjevovaly. Nyní je v podstatě jakákoli aktivita Nadace OSF automaticky spojovaná se Sorosem. Je tu zjevná tendence části veřejnosti, části politického spektra i novinářů říkat – za tím je Soros, to je něco špatného.

Ďábel v kůži Sorose

Nakolik odpovídá realitě to, že vás platí Soros?

Do roku 2012 byla česká Nadace OSF z velké části skutečně financována Sorosovou nadací Open Society Foundations, která působí globálně a byla i zakladatelem naší nadace. O vlastní činnosti ale vždy rozhodovala naše nezávislá správní rada v rámci matice témat jako je rozvoj občanské společnosti, vzdělávání, transparentnost atd.

Představa, že přijde George Soros a určí, co se v které zemi bude dělat, je opravdu směšná. Je zjevné, že ti takzvaní kritici nemají ponětí, jak nadace obecně fungují. Roku 2012 však pravidelné financování skončilo. Nyní musíme vždy připravit projektovou žádost a žádáme globální síť Open Society Foundations o podporu stejně, jako jakákoli jiná nezisková organizace. Automatická finanční podpora není vůbec zaručena. Získáváme finance pouze na kvalitní a udržitelné projekty, které projdou náročným a nestranným schvalovacím řízením ze strany globální sítě Open Society Foundations. Tedy úplně stejně, jako to funguje i u jiných dárců.

Jak si vysvětlujete, že se ze Sorose stal u nikoli malé části veřejnosti takový „ďábel“? V podstatě jde pro část lidí o vyloženě hanlivý výraz…

Zajímavé je, že pozorujeme stejný model, jaký nastal v Rusku, Maďarsku nebo nově v Polsku. Všude, kde vládne režim s autoritativními tendencemi, je zjevná snaha omezovat činnost organizací, jako je ta naše. Populističtí politici z nás dělají v očích veřejnosti zahraniční agenty. I z československé historie víme, že první, co komunisté likvidovali, byli intelektuálové, nezávislí lidé, akademici či skauti.

A tohle je podobný model – snaha najít veřejného nepřítele a zároveň eliminovat ostrůvky, které mají tendenci poukazovat na chyby režimu, kritizovat ho a kontrolovat dodržování nestranného práva i občanských svobod. Soros je pro populisty ideální terč. Splňuje požadavek vnějšího nepřítele. Málokdo jej dosud znal, proto se do něj snadno projektují smyšlené obavy. A zároveň podporuje aktivní lidi a organizace, které se zajímají o věci veřejné, zastávají demokratické, lidskoprávní a jiné hodnoty, jež jsou pro autoritativní režimy vždy nepohodlné.

Stejný model teď vidíte u nás?

Bohužel ano. Jen se podívejte, jak vystupuje například Tomio Okamura, jaké používá metody, jak mu není zatěžko lhát. A jak je pro něj přirozené útočit na nezávislé hlasy, ať už na média nebo právě na neziskové organizace. George Soros je taková jednoduchá personalizace zla. Když řeknete: Za tím a tím stojí Soros, má to znamenat „špatně“ a už nemusíte nic dále vysvětlovat. Vznikla nálepka, zjednodušující orientaci ve složitém světě a obrovském množství informací.

Okamura křičí chyťte zloděje

Cítíte se tím nějak tlačeni do defenzivy?

To bych neřekl. Na některé věci reagujeme, u jiných to postrádá logiku. Typickou ukázkou je Novinářská cena, kterou pořádá Nadace OSF už sedm let. Přestože loňskou cenu převzali novináři z širokého spektra českých médií od Lidovek, přes MF Dnes, ČT, Český rozhlas až třeba po Student Times, vznikla i zde zkratka: někdo dostal novinářskou cenu, takže ho platí Soros.

…To si v diskusích o nás, o HlídacíPes.org, taky čteme.

Přitom Soros ani neví, že tady Nadace OSF pořádá nějakou novinářskou cenu. Myslím, že o tom v životě ani neslyšel a nikdy na to cíleně nedal ani korunu. Ale ta jednoduchá zkratka už byla vytvořena, OSF – novinářská cena – Soros, který to tady všechno řídí a ovlivňuje. Mnohem obecnější a nebezpečnější problém je ovšem to, jak rostou útoky na občanskou společnost a na neziskové organizace, které jsou označovány jako finanční pijavice.

Tuto rétoriku šíří naši vrcholní politici počínaje Milošem Zemanem, Andrejem Babišem, Tomio Okamurou i představiteli zavedených stran. Ve skutečnosti se ale neziskovek obávají. Je to pro jejich politiku nepřítel, jehož nemohou ovládat, a tak se rozhodli neziskový sektor takto cíleně dehonestovat.

Přitom sami politici jsou s různými neziskovkami spojení.

Třeba spolek Přátelé Miloše Zemana je neziskovka. Nikdo ale neví, jak je financovaná, odkud její peníze přicházejí. Jejich výroční zprávu nenajdete. Víme jen to, že vede billboardovou kampaň Miloše Zemana. To je pravá politická neziskovka! Dobrým příkladem je i známý kritik neziskovek Václav Klaus starší, jenž sám figuruje v neziskovkách jako například Institut Václava Klause, Nadační fond Václava Klause ale také třeba I. Český Lawn – Tennis Klub Praha.

Viděl jste grafiku, kterou zveřejnil Tomio Okamura, koho všeho si tu Soros údajně platí?

Viděl a docela mne to pobavilo. Někdo si s tím musel dát velkou práci. Mohl to sice nakreslit přesněji, ale chápu, že všech zhruba deset tisíc projektů, jež jsme za těch 25 let fungování v Česku podpořili, by se do jednoho obrázku asi ani nevešlo. Jinak se tam míchají pravdivé věci s nepravdivými. Grafika s námi spojuje i instituce, s nimiž jsme nikdy v České republice nespolupracovali (třeba Ministerstvo obrany, Fond pro nestátní neziskové organizace), ale je jednoduché a chytlavé přidat je do toho koktejlu také.

Je to ukázková propaganda – dobře namíchat fakta a lež, pohrát si s obavami z neznámého (imigranti, islamizace), přimíchat trochu skandalizace (víme víc, pobírají miliony z našich daní), použít silná slova (podvod, lživý, mediální žumpa, obelhávání občanů apod.) a přitom se sami tvářit jako okrádaný, bezbranný občan. Přitom tento post na Facebooku je perfektním příkladem toho, kdy zloděj křičí, chyťte zloděje.

Text původně vyšel na serveru HlídacíPes.org

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1