Články odjinud

Trump pod tlakem kritiků vymyslel nový plán. Proč chce vojáky ze Sýrie přesunout do Iráku?

Trump pod tlakem kritiků vymyslel nový plán. Proč chce vojáky ze Sýrie přesunout do Iráku?

Američtí vojáci, které prezident Donald Trump stahuje ze Sýrie, by se nemuseli vrátit rovnou do vlasti. Bílý dům pracuje s variantou, že je přesune do sousedního Iráku, kde by měli monitorovat aktivitu Íránu. Trump to nastínil ve víkendovém televizním rozhovoru. Po kritice z minulého týdne tak mírně ustupuje ze své izolacionistické linie.

Trump se ke stahování, resp. přemisťování amerických vojáků vyjádřil v nedělním pořadu na televizní stanici CBS: „Chci být schopen sledovat Írán. Budeme je dále pozorovat, a pokud uvidíme, že je tam nějaký problém, pokud se někdo bude snažit vyrobit jaderné zbraně, budeme to vědět dřív, než tak učiní,“ vysvětlil záměr přesunout část jednotek, které USA na Blízkém východě mají, do Iráku.

Trumpova slova jsou signálem, že prezident ustupuje ze svých původních představ o rychlém stahování vojáků z Afghánistánu a Sýrie. V první zemi mají Američané asi sedm tisíc vojáků, v druhé jejich počet nedávno stoupl z dvou na tři tisíce. To však souvisí se zahájením příprav na odsun vojsk.

Bílý dům deklaroval záměr stáhnout vojáky z dvou válečných oblastí loni v prosinci. Trump tehdy prohlásil, že takzvaný Islámský stát, proti němuž USA spolu s dalšími stranami bojovaly, byl poražen, a armáda tak může ze země odejít. V Afghánistánu Američané zahájili mírová jednání s radikálním hnutím Tálibán, která mají ukončit takřka 18 let trvající válku.

Republikánská revolta

Kde hledat důvody Trumpova překvapivého prohlášení? Kromě dlouhotrvající nevraživosti vůči Íránu a jeho jadernému programu, která vedla k odstoupení od dohody uzavřené jeho předchůdcem Barackem Obamou, je třeba se zaměřit na domácí scénu.

Ne všem se totiž Trumpem dříve oznámené záměry líbí, o čemž nejvíce svědčí odchod někdejšího ministra obrany Jamese Mattise. Ten rezignoval právě kvůli odlišnému pohledu na americké blízkovýchodní angažmá. Ministerstvu obrany se zatím podařilo Trumpa přesvědčit, aby netrval na původně deklarované 30denní lhůtě, ale dal armádě na stahování alespoň čtyři měsíce.

Kromě Mattise a zástupců Pentagonu se Trumpovy plány nezamlouvají ani většině senátorů. Horní komora minulý týden 68 hlasy ze sta ukončila debatu o dodatku k návrhu politiky pro Blízký východ. Legislativu podepsali zástupci obou stran a zmíněný dodatek, kterým Senát deklaruje nesouhlas s Trumpovými kroky, navrhl dokonce šéf republikánské senátní většiny Mitch McConnell, jenž jinak patří mezi nejstabilnější prezidentovy spojence. 

„Překotné stahování amerických sil z obou zemí může ohrozit těžce vyhrané zisky a americkou národní bezpečnost. Je povinností Spojených států vést a nadále zachovávat globální koalici proti teroru a stát po boku našich místních partnerů,“ vysvětloval své kroky McConnell. „Věřím, že hrozby zůstávají,“ dodal. Finální hlasování je na programu tento týden a očekává se, že návrh bez potíží projde.

Důkazem senátní revolty proti Trumpovým zahraničněpolitickým plánů je i dopis, v němž republikánská senátorka Marsha Blackburnová spolu s demokratickou kolegyní Tammy Duckworthovou, žádá prezidenta o plán na ochranu syrských Kurdů, kteří by se po stažení Američanů ocitli v nebezpečí.

Podpora od progresivistů nepomůže

Trump v Senátu se svojí zahraniční politikou naráží v krátké době už podruhé. První políček uštědřila horní komora prezidentovi návrhem, který šéfovi Bílého domu – ať už stávajícímu, nebo budoucím – výrazně ztíží odchod ze Severoatlantické aliance. Tím právě Trump opakovaně hrozil. Pokud návrh, který získal podporu ve Sněmovně reprezentantů, projde, vystoupit z NATO už nebude možné bez souhlasu senátorů. I pod tímto materiálem jsou podepsaní republikáni.

Důležité je uvědomit si, že ve Spojených státech se právě nyní rozjíždí kampaň před prezidentskými volbami. Za rok startují primárky. A Trump bude pro obhajobu potřebovat i podporu vlastní strany. List Washington Post informoval, že se prezident obává možného vyzyvatele právě v primárních volbách. Úřadující hlavy státu přitom toto klání většinou podstupovat nemusejí. Když už ano, vítězí. Riziko teď spočívá v tom, že rival z vlastních řad by mohl nepopulárního prezidenta ještě více oslabit pro finální listopadový souboj s demokratickým kandidátem.

Trump navíc nemá oporu ani v klíčových představitelích dalších institucí. Šéf zpravodajských služeb Dan Coats minulý týden rozporoval prezidentova slova o porážce Islámského státu zmíněná v úvodu tohoto textu. „Skupina se vrátila ke svým guerillovým kořenům a pokračuje v plánování útoků a řídí své podporovatele ve světě,“ oznámil Coats ve veřejném prohlášení.

Bílý dům se tak ocitl v těžké defenzivě. Paradoxně našel podporu jen u demokratických progresivistů, kteří jsou historicky skeptičtí k americké účasti v zahraničních konfliktech. Stahování ze Sýrie a Afghánistánu podpořili například senátoři a prezidentští kandidáti Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová a Kirsten Gillibrandová. Trumpovi ale musí být jasné, že s touto skupinou a jejími voliči počítat nemůže.

Ani Trumpův nový plán na přesun vojáků ze Sýrie do Iráku ale nemá pozitivní ohlasy. Američtí diplomaté varovali, že Trumpova slova mohou ohrozit jednání USA a irácké vlády. Ta musí případné stálé rozmístění jednotek na svém území schválit. A jak připomíná například list New York Times, nedůvěra ke Spojeným státům je v zemi stále silná.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud