USA i Německo volí odlišné cesty, jak pomoci zpomalující ekonomice. Hrozí nepříjemné konflikty | info.cz

Články odjinud

USA i Německo volí odlišné cesty, jak pomoci zpomalující ekonomice. Hrozí nepříjemné konflikty

Spojené státy a Německo, první a čtvrtá nejsilnější ekonomika světa, se připravují na horší časy. Tempo hospodářského růstu obou ekonomik rychle vadne, Německo je už na pokraji recese. Oba břehy Atlantiku se ale připravují na krizi po svém. Zatímco německý ministr financí v posledních dnech uvedl, že vláda je připravena povzbudit hospodářství fiskálními stimuly za 50 miliard eur (což je přibližně čtvrtina českého HDP), americký prezident Donald Trump doufá v nastartování silnějšího růstu především prostřednictvím centrální banky (Fed). Odlišná ideová východiska by do budoucna mohla podle analytiků vytvářet nepříjemné konflikty.

Angela Merkelová i Donald Trump pozorně sledují signály slábnoucích ekonomik, které přicházejí z globální úrovně i jejich domácích teritorií. Oslabující indikátory jako průmyslová produkce či kapitálové výdaje dále komplikují externí faktory, jako jsou obchodní přestřelky (především ta americká s Čínou, ale situaci neulehčují ani rozpory Japonska s Jižní Koreou) či brexit. Politici vnímají i zpomalení domácího růstu – německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí dostala jednou nohou do recese, když se její výkon mezikvartálně snížil o desetinu procenta, americké hospodářství ve stejném období zpomalilo svůj meziroční růst o celý procentní bod na 2,1 procenta.

Volby až na prvním místě

Pro Spojené státy, zejména pro prezidenta Donalda Trumpa, má zpomalující ekonomika především politickou pachuť. Trumpovi je jasné, že cesta, jak si klíče od Bílého domu udržet na další čtyři roky, je schůdnější, pokud na voliče nedopadne ekonomické strádání. I proto nyní tlačí na centrální banku, aby uvolnila svou měnovou politiku a povolila úrokové sazby, což by rozpohybovalo kola ekonomiky. 

„Již delší dobu probíhá spor prezidenta Spojených států se šéfem Americké centrální banky (Fed) Jeromem Powellem o nastavení úrokových sazeb. Donald Trump nově prohlásil, že by Fed měl snížit úrokové sazby minimálně o jeden procentní bod,“ přibližuje situaci v zámoří Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. „Dále by Fed mohl přistoupit k odkupu státních dluhopisů. Tím by se výrazně uvolnila měnová politika Spojených států, což by vedlo ke stimulaci hospodářského růstu. Pravděpodobně by též oslabil dolar, což by pomohlo americkým exportérům na zahraničních trzích,“ dodává.

Centrální bankéři sice postupné snižování úrokové sazby nevylučují, nicméně velký „cut“ o procentní bod je z jejich strany nepravděpodobný. Naposledy hlavní sazbu snížili na konci července o 25 bazických bodů na 2,25 procenta. 

Americká centrální banka prozatím politickému tlaku odolává a nechává si stimuly pro chvíli, kdy se makroekonomická data budou kazit výrazněji. „Politika americké centrální banky (FED), která si svou hlavní úrokovou sazbu drží nad dvěma procenty a nechce ji navzdory přání prezidenta Trumpa příliš srážet, mi dává smysl. Má díky tomu polštář pro případ krize. Pokud do Spojených států přijde hospodářský propad, má FED větší prostor na snižování sazby,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.cz Tomáš Daňhel, analytik Saxo Bank. 

Deník New York Times tento týden přišel se zprávou, že Trumpova administrativa zvažuje i další opatření, jak rozpohybovat ekonomiku. Na stole je údajně balíček daňových úlev i odvolání některých cel, které Donald Trump de facto uvalil na kompletní čínský import do země.

Německá cesta

Nejsilnější evropská ekonomika se mezitím ve druhém čtvrtletí dostala jednou nohou do recese a údaje německé centrální banky naznačují, že klesla i během třetího kvartálu. „Většina nově publikovaných dat vykazuje zhoršující se trend. Například množství vyrobených osobních automobilů v největší evropské ekonomice kleslo pod úroveň krizového roku 2009. Zhoršující se data však nevykazují jen průmyslová odvětví. Nová data o vývoji hospodářství za druhé čtvrtletí ukazují, že problémy jsou patrné v různých sektorech německé ekonomiky,“ komentuje situaci hlavního obchodního partnera České republiky Křeček.

Tento týden proto německý ministr financí Olaf Scholz oznámil, že vláda počítá s případnou fiskální pomocí ekonomice země v objemu 50 miliard eur. Během ekonomické krize z roku 2007 šla část tehdejšího stimulačního balíčku do takzvaného šrotovného, které povzbudilo především německý průmysl a automobiloví výrobci by nejspíše byli rádi, pokud by k nim nějaké peníze směřovaly i z aktuálního stimulu. Právě průmysl, respektive automobilová výroba se u našich západních sousedů dostává pod silný tlak.

„Německá ekonomika si může takový výdaj dovolit, mimochodem je to jedna z mála zemí, která splňuje maastrichtská kritéria,“ komentuje zprávu Tomáš Daňhel. Podle něj by však část těchto peněz mohla skončit například v podpoře zelené energetiky. „Padesát miliard je velký balík peněz, se kterým se dá dělat spousta věcí. Předpokládám, že pokud by na tento balíček stimulů skutečně došlo, vláda by podpořila rozvoj zelené energie a obnovitelných zdrojů, vývoj IT byznysu a kybernetiky. A samozřejmě by to šlo tradičně do stavebnictví a infrastruktury, to jsou pro takovéto stimuly ideální oblasti,“ říká Daňhel. 

Je zřejmé, že Německo i Spojené státy tváří v tvář stále častějším negativním ekonomickým indikátorům hledají cestu, jak své ekonomice ulehčit. Každá země to však dělá po svém. „Bude zajímavé sledovat, zda se ukáže jako úspěšnější strategie Angely Merkelové nebo Donalda Trumpa. Již nyní je však zřejmé, že se ideová východiska na obou stranách Atlantiku od sebe vzdalují, což do budoucna může vytvářet nepříjemné konflikty,“ uzavírá Křeček.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud