Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Utkinovi hoši zasahují. Žoldnéřský vůdce vybudoval soukromou armádu s tanky, řídí ji zákony krve a mlčení

Utkinovi hoši zasahují. Žoldnéřský vůdce vybudoval soukromou armádu s tanky, řídí ji zákony krve a mlčení

Na výsledky první pomyslné pětiletky firmy Wagner Group si její zakladatel, plukovník Dmitrij Utkin nemůže stěžovat. Společnost, která se specializuje na dodávky žoldáků i se špičkovým vybavením, šlape jako hodinky. Aktuálně wagnerovci bojují na Ukrajině, v Sudánu a v Sýrii. Někdejší příslušník pověstného „Specnazu“, zvláštních jednotek ruského GRU, se stal špičkovým manažerem zcela specifického typu.

Utkinova Wagner Group má v současnosti na nejméně třech bojištích jednotky tisíc „zaměstnanců.” Ve skutečnosti jde o pravidelnou soukromou armádu. Ruský zákonodárný sbor se kvůli Wagner Group dokonce začal zabývat změnou legislativy. Chystaný zákon má „regulovat fungování podobných spolků, má jim mimo jiné zakázat nákup či skladování zbraní hromadného ničení.” To ale v žádném případě neznamená, že by Kreml nějak toužil po tom činnost Wagner Group zastavit. Naopak. Pokud Dmitrij Utkin nebude mít atomovou zbraň, ať si válčí, vzkazují v podstatě ruští zákonodárci.

Existence soukromých armád je v Rusku veřejným tajemstvím, přestože zákon účast v podobných organizacích nepřipouští. Podle rozhlasové stanice Echo Moskvy je Kreml toleruje s tím, že podobné skupiny existují i v USA a v Evropě. První nestátní organizovaná vojenská skupina vznikla v Rusku podle tamních médií už před lety pod názvem Slovanský sbor - a u jeho zrodu stál právě Dmitrij Utkin. Jejich personální jádro vytvořily zhruba čtyři stovky veteránů válek proti čečenským separatistům a bývalí příslušníci bojových složek ministerstva obrany a vnitra.

To bylo v roce 2014. Od té doby ale Utkin i jeho jednotky prošli pozoruhodným vývojem.

Co o něm víme

Dmitrij Utkin se narodil někdy v roce 1970, podle oficiálních údajů má ukrajinské občanství. Celý život ale spojil s ruskými silovými složkami. Kusé informace říkají, že válčil v Afghánistánu, v Čečně a v Ingušsku. Jde o mimořádně chytrého, pragmatického a současně nemilosrdného velitele. Víme, že zhruba do roku 2012 byl příslušníkem pověstného Specnazu, neboli jednotek speciálního nasazení ruského GRU. Pak odešel do výslužby a rovnou nastoupil do služeb společnosti Moran Security Group.

I přes honosně znějící název nejde o žádné anglosaské gentlemany. Jde o firmu, kterou založili veteráni z ruských válek posledních třiceti let. Ti mají něco společného. Pocit deklasovanosti, vztek na společnost, která jim za roky neskutečně tvrdé služby nedokázala dát nic jiného než mizernou penzi.

Lidé jako Utkin se rozhodli vzít život do vlastních rukou. Shromáždili kolem sebe tvrdé jádro vojáků a pod firemními hlavičkami dali svoje schopnosti do služeb každému, kdo je za ně ochoten a schopen zaplatit.

Jedna drobnost dotváří nejasný, ale přesto výmluvný portrét největšího kondotiéra současnosti: jeho vlastní agentura Wagner Group nese jméno německého hudebního skladatele Richarda Wagnera. Wagner byl Utkinův volací znak ve Specnazu a Utkin si ho zvolil proto, že Wagner byl nejoblíbenějším autorem nejoblíbenějšího Utkinova hrdiny - Adolfa Hitlera.

Mimochodem, když Wagner Group bojovala na Donbasu, její vojáci dostali přilby podobné těm, které používal Wehrmacht.

Bahno a poušť

Wagner Group se zrodila z konfliktu, ke kterému někdy na přelomu let 2013 a 2014 došlo mezi Utkinem a dalšími manažery Moran Security Group. Původní plány totiž počítaly s tím, že její muži budou „chránit plynovody a ropovody,” přičemž se počítalo v podstatě s lokalizovaným nasazením na území někdejšího Sovětského svazu.

Pak ale žoldnéři vyrazili „chránit ropovod” na území Sýrie. Ve velení tehdejšího Slovanského sboru byl také Dmitrij Utkin - a jak v březnu 2016 v Interpreteru popsal Pierre Vaux, byl svědkem toho, jak nedostatečně vybavené a vycvičené síly Slovanského sboru utrpěly těžké ztráty.

Tato zkušenost Utkina nejspíš přesvědčila (nebo byla poslední kapkou v pomyslném poháru), že je třeba žoldnéře daleko lépe vycvičit. To šlo nejlépe udělat ve známém taktickém prostoru. Tak se během roku 2014 při bojích kolem Luhansku objevila nová jednotka - Skupina Wagner.

Osvědčila se, a to natolik, že se roku 2016 povedlo Utkina a další klíčové veltele jeho skupiny, konkrétně Alexandra Kuzněcova, Andreje Bogatova a Andreje Troševa přímo v Kremlu v družné zábavě s Vladimírem Putinem.

Nešlo jenom o pokec mezi starými kamarády z kruhů GRU. Na konci srpna 2016 britská BBC na základě zdrojů z Debkafile a Rádia Svoboda konstatovala, že se mužstvo Wagnerovy skupiny cvičí na střelnicích ruského ministerstva obrany Molkino. Tou samou dobou už Utkinovy jednotky dosáhly rozměrů, které opravňují označení soukromá armáda.

Zákon mlčení

Skupina Wagner během tří let mnohonásobně přerostla původní Slovanský sbor. Je registrovaná v Argentině a má okolo pěti tisíc zaměstnanců. To je samozřejmě jenom odhad, skutečný počet jejích bojovníků se nejspíš nikdy nedozvíme. Branci, které Skupina rekrutuje na sociálních sítích, se totiž na deset let zavazují k naprosté mlčenlivosti, je jim dokonce i zakázáno používat sociální sítě a chytré telefony. To zaručuje dokonalé utajení. Zákon mlčení je současně zákonem života - a také zákonem přežití.

Andrew Roth v roce 2017 ve Washington Postu vysvětlil, že ze Skupiny Wagner se neodchází. Žoldnéři mají už ve výcviku na ruské poměry nadstandardní plat kolem 1150 dolarů. Žold se zvyšuje v přímé úměře k náročnosti pozdějšího nasazení. Odejít od Utkinových žoldnéřů předčasně nebo dokonce promluvit o tom, co se uvnitř soukromé armády děje, je ale téměř nemožné.

Utkinovci se podle Andrewa Rotha dokáží proti takovým nekontrolovaným únikům informacím dokáží pojistit přesně podle brutálních zákonů omerty. Jinak řečeno, za prohřešek žoldnéře nese odpovědnost i jeho rodina. Autoritativní potvrzení tohoto tvrzení chybí, není ale mnoho důvodů domnívat se, že jsou vycucaná z prstu.

Všichni Wagnerovci bratry jsou

Současná Wagnerova skupina je mnohonárodnostním ozbrojeným sborem. Balkan Insight na konci letošního ledna na základě analýzy facebookových profilů dokázal, že k Utkinovi přešlo značné množství, snad až nižší jednotky stovek někdejších mužů z paramilitárních jednotek Arkanovi tygři.

Skupina je nadále přítomná na Ukrajině, těžiště jejích operací se ale přesunulo do Afriky. Stovky jejích mužů bojují (a umírají) v Sýrii, další jsou v Súdánu. Stoupá nejenom počet žoldnéřů, ale zkvalitňuje se také jejich výzbroj a výstroj. Skupina Wagner má k dispozici tanky T-72, minomety, moždíře i raketové systémy. To z Utkinovy firmy dělá efektivní, dobře vycvičenou bojovou sílu. Dovolit si ji může málokdo, jen ten, kdo si může dovolit dobře platit.

O tom, jaký rozpočet Utkin momentálně spravuje, svědčí jedno z mála známých ekonomických čísel. Rodina každého zabitého žoldnéře dostává osmdesát tisíc dolarů.

Vcelku jasno je i v tom, kdo platí. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno obnovil svátek dobrovolníků. Slaví se 5. prosince a jak tvrdí ruský analytický web Poliksal, je určen hlavně pro žoldnéře Dmitrije Utkina.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1