Vědci oznámili vývoj super rostliny. Měla by pomáhat s ochranou klimatu | info.cz

Články odjinud

Vědci oznámili vývoj super rostliny. Měla by pomáhat s ochranou klimatu

Rostliny při svém růstu spotřebovávají kysličník uhličitý, jakmile ale tlejí nebo hoří, zase plyn do ovzduší uvolňují. Vědci nyní zkoumají způsob, jak tuto rovnováhu narušit. Geneticky modifikované rostliny by měly v budoucnu mnohem víc uhlíku ukládat než produkovat.

Tvrdí to alespoň vedení Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii, které oznámilo, že úspěšně pokračuje ve vývoji „super rostlin“ nebo „super stromů“, schopných pomoci lidstvu vyřešit problém s nadprodukcí skleníkových plynů. Projekt s názvem Harnessing Plants počítá s tím, že rostlina budoucnosti by měla mít hustší a hlubší kořeny, které budou na sebe vázat a dlouhodobě „uskladňovat“ více CO2 než většina současných rostlin.

Ani taková schopnost by však v boji proti změnám klimatu neměla očekávaný význam, pokud by modifikovaný rostlinný organismus oxid uhličitý při svém rozkladu zase neuvolnil. Tento problém by ale vědci údajně vyřešili tím, že geneticky upravená rostlina produkuje více suberinu, tedy látky, z níž se skládá korek. Ten (třeba v případě korkových dubů) chrání rostlinu tím, že je prakticky nepropustný pro vodu i plyny, včetně CO2.

Salk Institute jako příklad vlastností korku uvádí jeho využití k výrobě korkových zátek na víno. Každý člověk si může všimnout, že zátka se v přírodě prakticky nerozkládá, v nezměněné podobě vydrží i na skládce velmi dlouhou dobu. A podobně by se měly teoreticky chovat i rostliny se zvýšenou produkcí suberinu.

Ten by zadržovaly delší čas uhlík v půdě a navíc by svou hustotou a silou působily i proti erozi půdy a byly celkově odolnější. To by údajně mohlo mít pro lidskou populaci hned několik pozitivních účinků. Super rostliny (Ideal Plants) by pomáhaly ukládat CO2 a zároveň by byly pro svou odolnost a další vlastnosti vhodné k výrobě potravin pro stále početnější populaci.

Produkce suberinu jsou totiž schopné prakticky všechny vyšší rostliny, „stačí“ najít gen, který by pomohl jako třeba u korkových dubů tuto produkci zvýšit. Pak by se mohla teoreticky ve velkém pěstovat „korková super pšenice“ stejně jako třeba sója či kukuřice, případně sázet i „super stromy“, schopné poměrně velmi rychle uložit větší množství uhlíku na delší dobu. 

Zatím se ale vědcům v Kalifornii podařilo potřebným směrem geneticky modifikovat pouze Huseníček rolní, plevelnou rostlinu z čeledi brukvovitých, která se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. Zda se podaří tento výzkum aplikovat i na jiné rostliny, včetně těch hospodářsky nejvýznamnějších, je otázkou výsledků dalších pokusů. Projekt počítá s prvními konkrétními výsledky v podobě „super rostlin“ do pěti let.

Někteří čeští vědci jsou ale k širokému využití takzvané super rostliny k ochraně klimatu skeptičtí. „Aby to mělo očekávaný význam, musely by se takové rostliny pěstovat úplně všude, v obrovském měřítku. A to není reálné,“ řekl INFO.cz Milan Štech z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Světoznámý tropický biolog Vojtěch Novotný se ale domnívá, že už samotný výzkum Salk Institutu jde správným směrem. Podle něj je totiž vývoj nových technologií, schopných ukládat CO2 nebo snižovat jeho produkci, prakticky jedinou cestou k zastavení nebo omezení klimatických změn. „Představa o tom, že se lidstvo takzvaně uskrovní a omezí spotřebu, je utopická a neuskutečnitelná. Pokud skutečně chceme takzvaně chránit klima, pomůže nám jen technologický pokrok,“ řekl INFO.cz Novotný.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud