Závěry prezidentských voleb: Čaputová ovládla Slovensko, změnu ale můžou přinést poražení | info.cz

Články odjinud

Závěry prezidentských voleb: Čaputová ovládla Slovensko, změnu ale můžou přinést poražení

Slováci prahnou po velké změně. Taková je hlavní zpráva vyplývající z prvního kola tamních prezidentských voleb. Jaká ale změna bude, hlasování neprozradilo. Ačkoli Zuzana Čaputová míří k vítězství, Slovensko se může posunout úplně jiným než liberálním a proevropským směrem. Jak číst volební výsledky?

Čaputová má nakročeno k vítězství 

Je čím dál pravděpodobnější, že Slovensko skutečně bude mít první prezidentku ve své historii. Zuzana Čaputová sice nedostala nadpoloviční většinu hlasů, o níž se ve světle některých průzkumů spekulovalo, rozložení její podpory však napovídá o silné pozici liberální kandidátky. 

Vyhrála ve všech krajích, velkých městech i v menších obcích. Přemožitele našla jen v osmi okresech, převážně na východě Slovenska. Obecně se ale dá konstatovat, že i voliči z východu se přiklonili k Čaputové. Té tak nemusí vadit, že získala „jen“ 40 procent. O podpoře s ní chce debatovat poražený kandidát Béla Bugár a nepřímo ji vyjádři i další neúspěšný uchazeč František Mikloško.

Do karet bude Čaputové navíc bude hrát, že ten, který musí přesvědčovat příznivce poražených, je Maroš Šefčovič. Je téměř vyloučené, že by voliči Štefana Harabina a Mariana Kotleby volili zástupkyni progresivistů. Podobně obtížně představitelné ale je jejich nadšení pro Šefčoviče, jenž přichází jako místopředseda těmito lidmi povětšinou nenáviděné Evropské komise a proevropsky orientovaný kandidát. Naopak je možné, že řada Harabinovců a Kotlebovců zůstane ve druhém kole doma.

Slovenská změna může mít různé tváře 

S výjimkou dvou let vládne strana Smer Slovensku od roku 2006. Únava z její vlády a kauzy jejích klíčových lidí v čele s premiérem Robertem Ficem vyvolaly potřebu po zásadní změně. V Česku se v posledních týdnech ujalo přesvědčení, že nositelkou změny je Zuzana Čaputová. Vnímat situaci takto ploše ale nejde a prezidentské volby to jen potvrdily.

Možná ještě důležitější zprávou, než že prezidentkou (dodejme s notně okleštěnými pravomocemi typickými pro parlamentní systémy) bude Čaputová, je že čtvrtina hlasujících Slováků si onu kýženou změnu představuje v konturách, v jakých ji narýsovali Harabin s Kotlebou. Tedy jako nástup nacionálních, autoritářských až neofašistických a provýchodně orientovaných politiků. A to je dobré si uvědomit s ohledem na to skutečně zásadní klání – parlamentní volby –, které Slovensko zažije už příští rok.

Čtvrtina hlasů představuje natolik silný společenský proud, že jej není možné ignorovat, ačkoli se ani jeden z jeho zástupců nedostal do druhého kola. Navíc připomeňme, že parlamentní volby se od těch prezidentských výrazně liší. Zatímco v sobotu se volili především dva kandidáti postupující do druhého kola, do Národní rady se dostanou vešchny strany, které dostanou více než pět procent hlasů. Před třemi lety jich bylo osm.

Voliče tak nic nenutí semknout se za jedním kandidátem a daleko více reflektují i drobné názorové neshody. Ti, kteří u Čaputové nyní z různých důvodů zavřeli oči například nad jejím postojem k adopcím dětí homosexuálními páry, budou mít příští rok mnohem méně důvodů učinit stejnou věc v případě Progresivního Slovenska. Demokratická opozice je přitom rozdrobená mezi malé projekty lavírující kolem desetiprocentní hranice, což možnost volby ještě rozšiřuje.

Extremisté jsou proti tomu daleko jednotnější. Je otázka, kam se přikloní příznivci Štefana Harabina, jenž podle všeho nechce zakládat vlastní stranu. Ne všichni jeho voliči musí nutně volit Kotlebu. Na scéně jsou ale i ultrakonzervativní projekty s podobnými postoji, jaké reprezentoval soudce Harabin, nebo Slovenská národní strana. Pokud se nacionalistům podaří mobilizovat voliče, může ona vyhlížená změna vypadat zcela jinak, než jak se nyní zdá. Varováním by měl být nedávný stranický průzkum agentury Focus. Kotleba v něm skončil druhý, přičemž měl 11,5 procenta, PS/Spolu 9,5, SNS 7,5.

Béla Bugár na hraně

Ke slovenské politice patří takřka neodmyslitelně. Poslancem Národní rady se stal v roce 1992, ještě předtím dva roky zasedal v československém Federálním shormáždění. Nyní se Béla Bugár musí obávat o další budoucnost. V prezidentském klání získal zhruba tři procenta hlasů. S postupem počítat nemohl, takto slabý výsledek je ale zarážející.

Bugár je fakticky jedinou tváří strany Most-Híd. Ta s ním stojí a padá. Ještě před třemi lety přesvědči doyen slovenské politiky liberální kruhy, aby jej podpořily v parlamentních volbách. Následně si ale pošramotil pověst koalicí s Robertem Ficem a nacionalisty ze Slovenské národní strany. Nutno dodat, že mnoho jiných možností po tehdejších volbách nezbývalo.

Bugárovu pragmatismu ale doba nepřeje. Vyhrocená doba a volání po změně nahrávají vyhraněnějším a méně známým kandidátům. Sám předseda Mostu-Híd upozorňuje, že řada voličů strany mohla vzhledem k zákonitostem většinového systému rovnou podpořit Zuzanu Čaputovou. Ano, mohla. Ale pokles Mostu-Híd neukázaly jen volby, znatelný je také z průzkumů. Bugár tak příští rok bude hrát o vlastní politickou budoucnost. Že uspěje, není vůbec jisté.

V druhém kole slovenských prezidentských voleb se utkají Čaputová a Šefčovič>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud