Články odjinud

Žluté vesty slaví vítězství. Vláda zrušila kritizovanou daň, protesty ale můžou pokračovat

Žluté vesty slaví vítězství. Vláda zrušila kritizovanou daň, protesty ale můžou pokračovat

Francie se ve středu probudila do dalšího dne blokád a protestů. Pokud se po úterním ústupku vlády někomu zdálo, že protesty tzv. „žlutých vest“ ustanou, nový den ho z omylu vyvedl. Demonstranti nakonec zahnali vládu setrvalým tlakem do kouta do té míry, že zrušila daň z pohonných hmot, která byla jedním z hlavních důvodů protestů, a vyškrtla ji z návrhu rozpočtu na příští rok. Spolu s tím už i vládní politici začínají mluvit o dalším kroku – opětovném zavedení milionářské daně. Tu přitom na začátku letošního roku prezident Emmanuel Macron zrušil a nahradil ji obdobnou daní z nemovitostí, kterou ale platí méně lidí.

„Jsou to jen drobky,“ postěžovala si reportérům deníku Le Monde 46letá servírka Fréderique, která se účastní protestů od počátku. V pondělí blokovala kruhový objezd ve městě Gaillon na severu země. „Zaklíná se lednovým zvýšením minimální mzdy o tři procenta. Kolik to dělá, tři nebo čtyři eura měsíčně navíc? Co chce, abychom si za to koupili?“

Fréderique tak reagovala na slova ministryně práce Muriel Penicaudové, jež mluvila o zvýšení minimální mzdy na 1210 eur měsíčně (asi 32 tisíc korun). Ministryně připomněla, že vláda zvedla tuto částku za poslední dva roky o 58 eur (asi 1560 korun).

Původní tvrdý postoj kabinetu k protestům je už ale minulostí. „Je to bod obratu, to je jasné,“ přiznal deníku Le Parisien jeden z poradců kabinetu. Z vlády se už ozývají i hlasy připouštějící opětovné zavedení milionářské daně, kterou po vítězství v prezidentských volbách Emmanuel Macron zrušil. Právě toto opatření, které se často objevuje v požadavcích „žlutých vest“, opatrně podpořila i ministryně pro rovné příležitosti Marlène Schiappaová a nevyloučil ho ani Benjamin Griveaux, vládní mluvčí a jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta.

Zrušení milionářské daně se negativně podepsalo i na charitě a neziskových organizacích, jimž výrazně poklesly příjmy. Organizace právě na toto riziko před jejím zrušením upozorňovaly, vláda ale trvala na tom, že dárci, kteří ušetří na daních, budou díky tomu velkorysejší. To se nestalo. Vláda sice místo milionářské daně zavedla novou daň z nemovitostí pro stejnou skupinu obyvatelstva, tu ale platí méně lidí a přinesla tak do státní pokladny o čtyři miliardy eur méně.

Macron podle informací rádia Europe 1 dokonce plánoval, že v rámci ústupků zruší vládou prosazené snížení rychlosti na silnicích mimo město na 80 kilometrů v hodině. Nakonec ale k tomuto kroku nepřistoupil s ohledem na premiéra Édouarda Philippa – právě on se o snížení rychlosti osobně zasazoval a opakovaně argumentoval snížením počtu obětí dopravních nehod. Lidé z venkova si ale stěžují, že jim tak vláda jen ztěžuje dojíždění do práce a že jsou jejich starosti pařížským elitám lhostejné.

Vánoční dárky raději online

Rostoucí násilí během protestů začíná ovlivňovat i nákupní zvyky Francouzů. Podle průzkumu agentury OpinionWay-Perifem hodlá 43 procent zákazníků dávat přednost online obchodům před těmi kamennými, v nichž se mnozí kvůli násilí v posledních dnech necítí bezpečně. 35 procent lidí přiznalo, že se už nějakému nákupu ve své čtvrti kvůli pocitu nebezpečí vyhnuli.

Radost z protestů mají naopak stoupenci krajní pravice v zámoří, kterým se potvrdily jejich teorie o „zvrhlé a upadající Evropě“. S radostí reagoval na protesty „žlutých vest“ i americký prezident Donald Trump: „Jsem rád, že můj přítel Emmanuel Macron a protestující v Paříži souhlasí s mým závěrem, že Pařížská dohoda (o klimatu) je fatálně špatná, protože zvyšuje ceny energií pro odpovědné země a zároveň myje ruce největším znečišťovatelům,“ napsal Trump na svém twitterovém účtu.

Reagoval tak především na zprávu o tom, že francouzská vláda nejprve částečně ustoupila z plánovaného zdražení pohonných hmot, které chtěla více zdanit právě kvůli požadavkům na nižší emise vyplývajícím z Pařížské dohody, a následně toto zdanění úplně vyškrtla z návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér před poslanci uvedl, že "se od daně upouští", pokud jde o rozpočet na rok 2019. Vláda je podle něj "připravena na dialog". Rozpočet nicméně může být upraven či znovu vyjednán i během roku, poznamenala k tomu agentura AP.

Jedovatou větičku na adresu francouzského prezidenta si neodpustil ani italský ministr vnitra Matteo Salvini: „Macron už pro mě není problém, je problémem pro Francouze,“ prohlásil. Politik populistické Ligy se spolu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem staví před evropskými volbami v příštím roce do role hlavního Macronova protivníka. Francouzský prezident se naopak stylizoval jako vůdce proevropského progresivistického tábora, jenž stojí proti euroskeptikům a nacionalistům. Současné domácí protesty a pokračující pád v popularitě (prezidentovi nyní věří pouhých 23 procent Francouzů) ale jeho mezinárodní renomé poškozují. A do voleb do Evropského parlamentu zbývá pouhých šest měsíců.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud