Kam zmizeli fotbalisté s charismatem, jak se hraje v zahraničí a v čem spočívá tragédie českého fotbalu? Maxim s vicemistrem Evropy Radkem Bejblem

Pavel Vondráček

„Když před třiceti lety fotbalista zahříval lavičku, bylo to čisté utrpení. Lavička byla tvrdá a studená. Dnes už jsou lavičky náhradníků luxusní, polstrované a často i vyhřívané,“ odpovídá ironicky vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl na otázku, jak prožíval své angažmá v Racingu Lens, kde v sezónách 2000–2002 zahříval podle české wikipedie často lavičku.

Radek Bejbl je jeden z nejsympatičtějších českých fotbalistů a trenérů. Postupně se jeho domovskými trávníky staly ty v Mladé Boleslavi, Slavii Praha, Atléticu Madrid, v již zmíněném Racingu Lens a dále v Rapidu Vídeň a Slovanu Liberec.

„Měl jsem vždy štěstí na angažmá v pohodových, spíše lidových klubech než v těch snobských a ultra prémiových. Třeba takové Atlético a Rapid mají dodnes skvělou a rovnou fanouškovskou atmosféru a ta se prolíná i do hráčů, takže ani ty největší fotbalové hvězdy se nechovají jako primadony,“ říká Radek, jehož největším úspěchem byla účast ve finále Mistrovství Evropy v Londýně v roce 1996.

sinfin.digital