Češi milují vlastnické bydlení. Ve vlastním u nás bydlí takřka 80 procent lidí, řada západních zemí má přitom poměr vlastnického a nájemního bydlení přesně obrácený. „My to ale máme v našem DNA zakódované, je to naše kulturní zvyklost,“ říká hlavní hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
„Nejde však jen o DNA, k oblibě vlastního bydlení přispívá i to, že v Česku stále nemáme důchodovou reformu a řada lidí si tak snaží zajistit vlastní bydlení na důchod, nevěříce, že důchodová reforma v budoucnu přijde,“ dodává ekonom v novém dílu pořadu Sůl nad zlato, který se věnuje nedostupnosti bydlení.
Pořídit si dnes vlastní bydlení je totiž stále obtížnější – a to i z evropského pohledu. Poradenská společnost Deloitte na začátku srpna spočítala, že Češi vynakládají na koupi bytu průměrně 13,3 ročních platů – nejvíce ze všech Evropanů. Problém vidí Martin Slaný především v nabídkové straně, v tom, že se staví málo a pomalu, což je zase způsobeno přeregulovaností tuzemského systému – a to nejen na úrovni státu, ale i na úrovni samospráv.
Výhled, že se situace v nadcházejících letech zlepší, je spíše pochmurný. „Upřímně řečeno v to moc nevěřím. Jestli existuje nějaký definiční znak hospodářské politiky poslední dekády, je to přešlapávání na místě. Politicky se vytratila velká témata jako je kvalita školství, zdravotnictví, důchodová reforma, ceny nemovitostí či budování infrastruktury, o těchto tématech nejsou žádné volby, nevede se o nich relevantní diskuse, žádná strana je nemá jako své téma. Politika se bohužel smrskla do líbivých hesel a pěny dní,“ krčí rameny ekonom.
Jak lze současnou nedostupnost vlastnického bydlení efektivně vyřešit? Jak drtivě dopadnou na majitele hypoték vyšší úrokové sazby? A proč je koupě takzvaných investičních bytů ve velkých městech nyní „ekonomický nesmysl“? Poslechněte si celý pořad.
Co v pořadu také zaznělo?
- „Měli jsme tu dekádu nulových, v podstatě záporných úrokových sazeb, a to samozřejmě stimulovalo jednak poptávku po vlastnickém bydlení, protože byly levné hypotéky, na druhou stranu to také deformovalo investiční rozhodování, protože míra výnosu těch aktiv byla velmi nízká.“
- „Vidíme, že pokud se ve velkých městech neschvalují územní plány a územní rozvoje, tak to blokuje jakoukoliv další bytovou výstavbu.“
- „Já vždy říkám, že jakékoliv investiční rozhodování je pyramida a na té základně má být nějaké konzervativní aktivum, kam nemovitosti patří.“
- „Co se týče velkých měst, tam stále dává smysl developerská činnost, řekněme pro nějakou vyšší příjmovou kategorii, která není tak ovlivněna růstem úrokových sazeb a tím, že jsou dnes pro většinu lidí s průměrným příjmem hypotéky nedostupné.“
