Dopad vysokých cen energií na českou ekonomiku bude zásadní a fatální. „Povede ale i ke zefektivnění a inovacím,“ říká Martin Slaný

Vysoké ceny energií drtí český průmysl – zasaženi jsou pekaři, skláři i další zástupci energeticky náročných podniků. Energetická náročnost tuzemské ekonomiky patří v rámci Evropské unii mezi jednu z nejvyšších, na druhé straně je ale Česko energeticky soběstačné jen asi ze dvou třetin – a zbylé energie musí dovážet ze zahraničí. Současná krize proto může hrát roli katalyzátoru, který povede ke strukturálním změnám v celé ekonomice. To nemusí být nutně špatná zpráva. „Adaptabilita české ekonomiky je v tomto smyslu extrémní,“ říká v novém dílu pořadu Sůl nad zlato hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný. „Pokud se podíváme, jak se v 90. letech změnila struktura ekonomiky z pohledu propadu těžkého průmyslu a růstu sektoru služeb, jak dramaticky tehdy klesla energetická náročnost, je to důkaz, že schopnost ekonomiky se adaptovat na takové změny tu zkrátka je,“ dodává ekonom. Na jak silné změny se však máme připravit? Má smysl bezhlavě usilovat o energetickou soběstačnost? A selhává v současné době trh s energiemi – anebo naopak plní svou roli až příliš dobře a vysílá nám signály? Poslechněte si celou epizodu.