Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co hlava státu smí a jak ji lze odvolat? 4 hlavní otázky kolem prezidentských pravomocí

Co hlava státu smí a jak ji lze odvolat? 4 hlavní otázky kolem prezidentských pravomocí

Přestože pravomoci českého prezidenta jsou oproti premiérovi omezené, hlava republiky stále disponuje značnou mocí. Zvláště v případě, že prezident dokáže plně využívat mantinely, které mu Ústava ohledně výkonu jeho funkce dává. Přinášíme přehled toho nejpodstatnějšího, co má český prezident na starosti. 

Český prezident je hlavou státu a z výkonu své funkce není odpovědný. Od roku 2013 jej vybíráme v přímé volbě, do té doby jej volili na společné schůzi poslanci a senátoři. Funkční období prezidenta pět let a ve funkci může být nejvýše dvě volební období v řadě. 

Co prezident zmůže?

Podle ústavy český prezident jmenuje a odvolává premiéra a ministry, odvolává vládu a přijímá její demisi. Také svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, také pověřuje vládu vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové. Hlava státu také může odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem a zahlazovat odsouzení. V legislativní oblasti podepisuje zákony po jejich schválení Parlamentem, přijaté zákony má právo vrátit, s výjimkou zákonů ústavních.

Hlava českého státu také jmenuje předsedy, místopředsedy a soudce Ústavního soudu, jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu a jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Do jeho pravomoci patří i jmenování členů Bankovní rady České národní banky.

Prezident má i další pravomoci, které ale vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Mezi ně patří zastupování státu navenek, ratifikace mezinárodních smluv. Sjednávání mezinárodních smluv přitom může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy. Český prezident je též vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a povyšuje generály a například také jmenuje rektory a vysokoškolské profesory.

Hlava státu přijímá vedoucí zastupitelských misí, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání a nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo udělovat amnestii.

Prezident má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Má i právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Jak lze prezidenta zbavit funkce?

Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Senát může nicméně se souhlasem Sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. A nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

Senát už prezidenta odvolat zkusil

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Ústava řeší i situaci, že by se prezidentská funkce uvolnila, ať už na základě ústavní žaloby, abdikace či úmrtí hlavy státu. V takovém případě se do 90 dnů konají nové volby prezidenta, které do deseti dnů od uvolnění funkce hlavy státu vyhlašuje předseda Senátu (pokud by nebyl tento úřad obsazen, učiní tak předseda Poslanecké sněmovny).

Co když není úřad prezidenta obsazen?

V době, kdy by nebyl úřad prezidenta obsazen, rozdělili by si jeho pravomoci premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Tato situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.

Premiér v případě neobsazení prezidentské funkce zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii. Předseda Sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky.

Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem, jmenovat generály a vyhlašovat volby do Sněmovny a Senátu. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek