Zeman se podobá komunistickým prezidentům, těžce se na něm podepsal alkohol, říká Pehe | info.cz

Články odjinud

Zeman se podobá komunistickým prezidentům, těžce se na něm podepsal alkohol, říká Pehe

Popsat a zhodnotit éru Miloše Zemana na Hradě by vydalo na knihu. K něčemu podobnému je navíc potřeba jistý časový odstup, jedině tak je možné historické události hodnotit s nadhledem a v patřičném kontextu. Přesto má smysl už teď aspoň zevrubně Zemanovu éru na Hradě hodnotit. Třebas ve srovnání s jeho předchůdci. Politolog Jiří Pehe má za to, že se podobá ponejvíc některým komunistickým prezidentům. „Je to člověk bez jakýchkoli skrupulí, těžce poznamenaný nadužíváním alkoholu i nezdravým životním stylem,“ říká pro INFO.CZ.

Zeman na sebe navíc potřebuje podle politologa stejně jako Václav Klaus neustále upozorňovat. „Takže neustále provokuje, avšak na rozdíl od Klause nemá ani nějakou pevnější ideovou osu. Nedá se ideově vlastně nijak uchopit, vše dělá pouze podle toho, co je výhodné pro něj či podle toho, s kým si vyřizuje účty,“ vypočítává základní charakterové vlastnosti současného prezidenta, který je zároveň favoritem blížící se historicky druhé přímé volby, politolog, který byl v 90. letech minulého století nějaký čas poradcem Václava Havla na Hradě.  

Zdůrazňuje přitom, že Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman byli politicky „stvořeni“ stejnými historickými událostmi a z počátku také krátce reprezentovali stejný polistopadový étos. „Avšak vcelku rychle se ukázalo, kterak jsou každý úplně jiný,“ upozorňuje Jiří Pehe. Havel podle něj zůstal do značné míry i v úřadu prezidenta tím, čím byl předtím: tvůrčím člověkem a disidentem.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

„Snažil se tudíž sešněrovávající politické funkci bránit občas tím, že dělal neobvyklé věci, že občas více nahlas uvažoval a moralizoval, než politicky konal, ale vždy tak činil především ve prospěch státu, nikoliv svůj vlastní. Možná i proto, že větší slávu si prezidentováním stejně už nemohl vydobýt. Byl by uznávanou mezinárodní ikonou, i kdyby se prezidentem nestal,“ uvažuje Jiří Pehe v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ.

Pokud jde o nástupce Václava Havla v úřadě, tedy o Václava Klause a Miloše Zemana, Pehe tvrdí, že jsou v podstatě oba na rozdíl od Havla především narcisové, jejichž politikou byli v prvé řadě vždy oni sami. „Měli smůlu, že přišli po Havlovi, s nímž se různě snažili soupeřit, jenže to bylo proti někomu, koho uznává celý svět, dost těžké,“ vysvětluje politolog s tím, že to u nich vždy plodilo frustrace.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

U obou, tedy jak u Klause, tak u Zemana, se také podle jeho mínění velmi brzy vyjevila jejich neprincipiálnost. „Třeba i v tom, že uznání, kterého se jim nedostávalo na Západě, cynicky hledali kupříkladu v Rusku a podobných zemích, a to na úkor zájmů svojí země,“ pokračuje Jiří Pehe v rozhovoru pro INFO.CZ.

Pokud jde o historické paralely, Pehe nepochybuje, že měl Havel nejblíže k Masarykovi. „Už tím, že oba vynesla do pozice prezidenta (revoluční) historie, že oba zůstali tvůrčími lidmi i v úřadu prezidenta a ztělesňovali důsledně humanistický étos,“ říká. Klaus se podle něj podobá mnohem více Edvardu Benešovi. „Byl a je poněkud ukňouraný, svým založením v konečném součtu spíše málo odvážný člověk, ale s obrovským míněním o sobě samém.“

Nakonec Jiří Pehe dodává, že bychom jako národ měli být vděční, že Klaus nebyl konfrontován s podobnými výzvami našemu národnímu přežití nebo bezpečnosti jako Beneš. Podle něj by se jich totiž nejspíš zhostil ještě hůř.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Polští konzervativci vyhráli volby s rekordním ziskem hlasů, budou mít většinu v Sejmu

Autoritářský vůdce polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński se často ocitá ve sporech s Bruselem, doma se ale těší vysoké podpoře. Nedělní volby ukázaly, že jeho partaj bude ve vládě pokračovat, aniž by potřebovala koaličního partnera.

Národně konzervativní polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) jednoznačně ovládla nedělní parlamentní volby. Podle prvních volebních odhadů zvítězila se ziskem rekordních 43,6 procent, což by ji podle projekce agentury IPSOS mělo stačit na 239 křesel v Sejmu, tedy absolutní většinu.

Druhá skončila opoziční Občanská koalice (KO), která získala 27,4%. Třetí místo obsadila Levice se ziskem 11,9%. 

Link

„Máme důvod k tomu, být šťastní, i přes silnou frontu proti nám se nám podařilo zvítězit,“ prohlásil šéf strany Jaroslaw Kaczyński. Zdůraznil, že oněch 7,5 až 8 milionů Poláků, kteří dali jeho straně hlas, pro něj představuje závazek. Premiér Mateusz Morawiecki pak zdůraznil, že žádná strana ještě v parlamentních volbách nedosáhla tak vysokého vítězství jako PiS.

HTML box

„Nebyl to rovný boj, pravidla neexistovala,“ postěžoval si Grzegorz Schetyna, šéf Občanské platformy, která tvořila hlavní stranu Občanské koalice. Z některých volebních okrsků přicházely zprávy o kupování si hlasů vládnoucí stranou.

Do Sejmu se zřejmě dostane i krajně pravicová Konfederace, která se podle průzkumů pohybovala těsně okolo pětiprocentní klauzule. Podle prvních odhadů jí ale podpořilo více než šest procent Poláků. Do Sejmu by tam mělo vstoupit hned pět uskupení. K volbám přišlo přes 61 procent voličů, více než v roce 2015.