Rakušan (STAN): Do sněmovny bychom se v koalici s KDU-ČSL dostali, na jejich kandidátku nechci

Markéta Žižková

21. 07. 2017 • 09:00

Lidovci tento týden pohřbili koaliční spolupraci se Starosty a nezávislými. Ti teď stojí před otázkou, zda jít do podzimních voleb na jejich kandidátce, sami, nebo vůbec. Podle prvního místopředsedy STAN a starosty Kolína Víta Rakušana ve středních Čechách jasně převažuje varianta jít samostatně. Starostové jsou podle něj na lidovce naštvaní, že z koalice kvůli nepříznivým výsledkům průzkumů vycouvali, i když volby jsou ještě daleko. „Jeden z interních průzkumů, které jsme měli, hovořil o 8,5 procentech v této době. Ale i ten říkal, že potenciál při dobře vedené kampani může být někde úplně jinde, třeba kolem 15 procent. Jistě by rozhodnutí lidovců vypadalo jinak, kdyby nám dva průzkumy nezávisle na sobě vyšly v červenci okolo 10 procent. Já ale říkám, že pokud nám vycházely okolo 8,5 procent a kampaň nebyla úplně nejpovedenější, tak v případě, že bychom ji zlepšili, tak do října bychom ta dvě, tři procenta určitě měli,“ říká Rakušan v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jak vnímáte rozhodnutí lidovců?

Pro mě osobně je to velké zklamání. Věřil jsem odvážnému řešení, které jsme nabízeli. To je to, co česká politika postrádá. Přišli jsme s koaličním projektem, který přišel v rozhádané české společnosti s myšlenkou, že i když nejsme ve všem stejní, tak je lepší spojovat společnost, než ji rozdělovat. Pokud ale lidovci řeknou, že nevěří koaličnímu projektu a mají z něj obavu, tak slovo obava je v přímém rozporu se slovem odvaha. V té chvílí model velmi ztrácí na své přitažlivosti. Koneckonců i moji přátelé z širokého okolí, kteří nikdy nevolili lidovce, mi říkali: dobrá, to je řešení, které je schopno zastavit tendence ve společnosti, které nám nevyhovují. Nicméně řešení, které není odvážné a kde by starostové jen byli na kandidátce lidovců, přidanou hodnotu úplně ztrácí. My jsme naše lidi ve STAN přesvědčovali během tři čtvrtě roku intenzivní práce, že přicházíme s modelem dvou rovnocenných partnerů. A to prostě zmizelo. Je mi to líto, protože jsem modelu věřil a udělal jsem pro něj velký kus práce v rámci STAN. Hodně lidí ve straně se nás v počátcích spolupráce ptalo, zda se dá lidovcům jako partnerům věřit. A my jsme je přesvědčovali, že ano.

Vnímáte to tedy jako zradu?

Nechci říkat zrada, protože taková slova do politiky nepatří. Zklamání je to slovo, které chci používat. Je to politika, reakce na nějaký vývoj. Na druhou stranu mohu říct: ano, z pozice KDU-ČSL, která měla strach, že by opustila sněmovnu, lze jejich motivům také rozumět. Ale to nic nemění na tom, že je mi to líto.

Lekli se lidovci nepříznivých průzkumů příliš brzy?

Ano, vidím to tak. Průzkumy v červenci rozhodně nemusí vypovídat o realitě v říjnu. Kdybyste se podívali na rok 2013, kolik vycházelo hnutí ANO v průzkumech a kolik reálně získalo ve volbách, tak to je asi nejexplicitnější příklad toho, že letní průzkumy zcela neodpovídají podzimním výsledkům. Průzkum veřejného mínění je ze své podstaty něco, co má predikovat budoucnost. Průzkumy se ale občas stávají takovou zvláštní matérií, které místo, aby říkala, co se stane v budoucnosti, tak bezprostředně ovlivňuje současnost dovnitř politických stran. Opakovaně jsem říkal, že bych se toho nebál. Opakoval jsem, že se máme zaměřit na vnitřní diskusi nad tím, co jsme dělali špatně a proč naše kampaň byla trochu nudná a nenápadná. To byl můj návrh: zůstat u koaličního projektu a kvalitativně ho povýšit.

Vy jste měli určitě k dispozici i interní průzkumy. Začali vám špatně vycházet i ty?

Ony všechny veřejné průzkumy nevycházely špatně. Například Fénix Research, který překvapivě přesně a jako jediný odhadnul volební výsledky krajských voleb ve Středočeském kraji, nám dával mezi 10,5 až 11 procenty. Jeden z interních průzkumů, které jsme měli, hovořil o 8,5 procentech v této době. Ale i ten říkal, že potenciál při dobře vedené kampani může být někde úplně jinde, třeba kolem 15 procent. Jistě by rozhodnutí lidovců vypadalo jinak, kdyby nám dva průzkumy nezávisle na sobě vyšly v červenci okolo 10 procent. Já ale říkám, že pokud nám vycházely okolo 8,5 procent a kampaň nebyla úplně nejpovedenější, tak v případě, že bychom ji zlepšili, tak do října bychom ta dvě, tři procenta určitě měli.

Dotlačil do rozhodnutí o konci koalice lidovce Jiří Čunek, který koalici kritizoval dlouhodobě?

Já Jiřímu Čunkovi a jeho postoji nerozumím, protože si protiřečil. Říkal, že koalice má smysl, ale veškerými svými činy - jak navenek, tak dovnitř strany - dělal všechno pro to, aby neexistovala. Určitě jako silná postava v rámci strany na tom vliv má, ale protože jsem nebyl u vnitřních debat, neumím říct, zda zásadní.

Jaké tedy byly hlavní chyby kampaně?

Nepovedlo se nám prodat tu značku a identifikovat s ní Starosty. Mnozí lidé opravdu nevěděli, že my jako STAN se pod značkou schováváme. Prezentace byla nedobrá ve vysvětlování: proč tady ta značka je, co přináší, koho spojuje. Spoléhali jsme se příliš na to, že se lidé přirozeně o politiku zajímají. Je to takový pohled z politického akvária. Lidé ale potřebují mnohem více vysvětlování.

To znamená více billboardů?

Ne. To znamená skutečně třeba kampaň zaměřenou lokálně na Starosty. Tedy ukázat: já jsem starosta Kolína a k té značce patřím. Bylo potřeba kampaň zkonkrétnit, spojit ji s lidmi, kteří ji reprezentují. A to se nepovedlo.

Jaká tedy bude vaše reakce? Jak podle vás dopadne rozhodnutí celostátního výboru STAN v úterý?

Protože se považuji za demokrata a v celostátním výboru zastupuji Středočeský kraj, zeptal jsem se všech členů středočeského krajského výboru a všech lidí, kteří byli ochotni kandidovat v koaličním formátu za Starosty a nezávislé ve Středočeském kraji do Sněmovny. Zatím se mi vrátilo asi dvacet odpovědí, očekávám dalších dvacet. Z těch dvaceti lidí chce šestnáct kandidovat samostatně, dva chtějí na kandidátce KDU-ČSL a dva nechtějí kandidovat vůbec. Zcela jednoznačně tak převažuje varianta, že chceme kandidovat samostatně. To je ale názor silné středočeské organizace. Celostátní výbor může dopadnout jakkoliv. Za sebe říkám, že nechci být na kandidátce KDU-ČSL.

Názor v jiných regionech se ale může lišit.

Reakce může být různá. V moravských regionech bude větší příchylnost k tomu jít na kandidátky lidovců, v českých menších.

Nebude vás uraženost stát poslanecká místa? Předseda lidovců Pavel Bělobrádek tvrdí, že vám pořád nabízí partnerské a velkorysé podmínky.

Chtěl bych poupravit slovo uražená ješitnost. To přece tak vůbec není. Já ty lidi reálně nemám, jsou naštvaní, protože věřili koalici a své známé a voliče přesvědčovali, že má smysl. Věřili odvážnému řešení a nejsou uražení, ale naštvaní, že se ustupuje ve chvíli, kdy brod je ještě daleko. Spojenectví už dál nevěří. Kdybych byl jen ješitný a nezdravě ambiciózní, tak budu lpět na tom, abych byl v jakémkoliv formátu lídrem středočeské kandidátky, a zajistil tak pro sebe jistý poslanecký mandát. A já naopak říkám, že na kandidátku lidovců nechci, protože vnitřní imperativ je pro mě důležitější než poslanecký mandát.

Budete mít dostatek lidí na kandidátky v případě, že půjdete sami?

Ano. Pokud se podívám na to, kolik lidí je ochotno kandidovat v samostatné kandidatuře, tak je mít budeme. Paradoxně se nám teď hlásí silné nezávislé osobnosti, které jsou ochotny nás podpořit ve formátu samostatné kandidatury. Až mě to samotného překvapuje.

Takže opravdu věříte tomu, že byste mohli překonat pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny?

Ano, určitě.

Co to pro vás bude znamenat finančně? Investovali jste do společné kampaně. Navíc nově platí finanční limit na kampaň.

S našimi možnostmi nás limit neohrožuje. Museli bychom spustit kampaň, na kterou máme, což by nebyla pompézní podoba á la ANO. Musela by být intenzivní, využívat naší přidané hodnoty, a to obrovské podpory v terénu mezi starosty a registrovanými příznivci. Muselo by dojít k finančnímu vyrovnání v rámci rozpadající se koalice, ale to je technická věc. Poté bychom se museli vrhnout všemi prostředky, které máme, do kampaně zaměřené na terénní práci našich členů a masivní online kampaň.

Jakou dynamiku přináší rozpad koalice do Starostů? Senátor Michael Canov (STAN) už řekl, že by Petr Gazdík měl být vystřídán v čele strany.

Překvapuje mě styl komunikace pana kolegy Canova. Jsou jiné formáty, jak vzkazovat cokoliv předsedovi. Z mého pohledu je určitá dynamika zákonitá a může být i v KDU-ČSL. Kyvadlo se přehupuje někam jinam a je neodhadnutelné, jaká ta dynamika bude. Já Petra Gazdíka rozhodně z ničeho neviním. Naopak vidím, jak intenzivně v uplynulých měsících pracoval. Než začneme řešit personálie, tak bychom měli vyřešit směřování našeho hnutí.

SDÍLET