Loni spotřebovala datová centra zhruba 1,5 % globálně vyrobené elektřiny. Výhled do roku 2030 předpokládá, že se toto číslo více než zdvojnásobí, přičemž datová centra sloužící pro výpočty AI svůj apetit po energii mají dokonce zečtyřnásobit. Zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) vydaná před pár dny podrobně zkoumá, jak AI ovlivní energetický sektor. Má dobré i špatné zprávy. Nevládka SourceMaterial a deník The Guardian se zaměřily na otázku vody a přinášejí jen zprávy špatné. Co nás tedy do pěti let čeká?
IEA předpovídá, že podle dosavadní trajektorie vývoje a na základě nových projektů i investic (ty se od roku 2022 zdvojnásobily a loni překročily hranici půl bilionu dolarů) dosáhne v roce 2030 roční spotřeba AI po celém světě minimálně 945 terawatthodin (TWh). To je více než současná roční spotřeba Japonska, čtvrté největší ekonomiky světa. Ve srovnání s Českem je to téměř šestnáctinásobek.
Problém není ani tak v tom, odkud se potřebná energie vezme, protože zdroje jsou a budou, ale z jakého mixu fosilních (přímo emisních) a obnovitelných (rovněž emisních, ale nepřímo) se bude skládat. Plus také v jakém tempu se budou posilovat sítě přenosové soustavy, aby to „utáhly“.
Před jiným problémem varuje organizace SourceMaterial a list The Guardian – hrozícím nedostatkem vody, resp. její zvýšenou spotřebou pro chlazení datových center na úkor místního zemědělství a zásobování obyvatel. O tom všem více dále.
Hra školou
Nárůst spotřeby jak elektřiny, tak vody pro datová centra sloužící k výpočtům AI, je razantní, ale nijak překvapivý, když si uvědomíme rostoucí objem využívání všeho, čemu dnes říkáme „umělá inteligence“. Jenže zdaleka nejde jen o „plýtvání energetickými zdroji pro pouhý rozmar“, jak se rozčilují někteří ekoalarmističtí kritici.
Odhaduje se, že poměr práce vs. zábava je při využívání AI přibližně 3:2 – i když s rostoucím využíváním platforem pro tvorbu obrázků, audia a videa, které doplnily ty původně ryze textové, stoupá spíše zábavní sektor.
Jenže i dotazy zpracovávané čistě jako volnočasová aktivita slouží ve finále pro trénink AI modelů a rozšiřují jejich zkušenosti s různými typy dat a scénářů, takže výsledný poměr bude daleko více ve prospěch dalšího technologického a vývojového využití.
AI: práce vs. zábava a spotřeba energie
✦ Textové úlohy (70–80 %), obrázkové úlohy (15–25 %), video úlohy (5–10 %).
✦ 50–60 % pro „pracovní“ účely (průmysl, doprava, zdravotnictví...) a 40–50 % pro „zábavu“ (osobní projekty, sociální sítě, kultura & umění).
✦ Energetická náročnost textového dotazu = 0,3 Wh, což je srovnatelné s 30 minutami svícení LED žárovkou, 6 minutami provozu notebooku nebo 3 minutami provozu ledničky. U obrazových zadání je to až desetkrát více, u videí až stokrát více.
!!! Jde o silně zprůměrované hodnoty. Navíc s tím, jak se AI „učí“ a stoupá energetická i výpočetní efektivita, klesá i hodnota energetické náročnosti.
