KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | „Je to tak, třeba je to k nevíře,“ zpívali kdysi Voskovec a Werich na prknech Osvobozeného divadla. Kdo by si byl před pár lety představil, že Bulharsko, nejchudší země EU a její ekonomicky nejslabší článek, zavede euro dřív než Česko nebo Polsko. Tedy že se stane členem vybraného klubu „eurozóny“, který ve stále rozkolísanějším světě platí za přístav stability, rozumnosti a jistoty?
Ministři financí EU dnes na schůzi v Bruselu schválili doporučení Evropské komise, aby Bulharsko zavedlo euro k 1. lednu roku 2026. Konstatovali, že souhlasí se závěry evropské exekutivy i Evropské centrální banky, podle nichž Bulharsko splnilo beze zbytku tzv. Maastrichtská kritéria. Přiklonili se ke čtvrtečnímu dobrozdání ministrů financí 20 zemí eurozóny, kteří pozitivní hodnocení potvrdili.
„Dnešní významná etapa svědčí o silném zapojení Bulharska do ekonomické konvergence, reforem a evropské integrace. Přijetí eura není jen technický proces; je to silný symbol důvěry, stability a sdílené prosperity,“ komentoval rozhodnutí šéf Eurogroup (ministři financí zemí eurozóny) Paschal Donohoe. Ocenil obrovskou přípravnou práci, kterou odvedla bulharská státní správa, i „sílu naší měnové unie“, která se s bulharskou přihláškou kladně vypořádala.
Ministři konstatovali, že Bulharsko naplnilo zmíněná „konvergenční“ kritéria, tedy že jeho ekonomika je připravena přejít na euro. Příslušná bulharská legislativa odpovídá požadavkům Smlouvy o EU a statusu Evropské centrální banky. Souhlasili s komisí, že vývoj platební bilance Bulharska a jeho integrace do zbožového, pracovního a finančního trhu EU jsou dostatečné.
Bulharskou přihlášku potvrdí příští týden šéfové vlád EU sdružení v Evropské radě; v červenci by pak měly být ministry financí schváleny právní akty umožňující zavedení eura, včetně fixního kursu evropské měny a bulharského leva.
Čtyři klíčová kritéria
Připomeňme: Zmíněná kritéria jsou čtyři. První se týká cenové stability a vyžaduje, aby se průměrná inflace pohybovala nanejvýš o 1,5 procenta nad třemi státy eurozóny s nejnižší inflací, a to aspoň po dobu jednoho roku. Bulharsko hlásí inflaci 2,7 procenta. Podle druhého nesmí rozpočtový deficit přesahovat tři procenta HDP a státní dluh nesmí překročit 60 procent HDP; obě hlediska Bulharsko splňuje.
Dlouhodobá úroková míra se nesmí pohybovat výše než dvě procenta nad úrokovou mírou provozovanou třemi premianty v rámci eurozóny; ta bulharská je 3,9 procenta, tedy o 1,2 procenta nižší než požadavek. Čtvrtým kritériem je pak hladké fungování kandidáta ve „směnném mechanismu“ ERM II, a to aspoň po dobu dvou let. Bulharsko si členství v ERM II užilo celých pět let, od července 2020.
Suma sumárum jde o to, aby se ekonomika země, která usiluje o přijetí eura, několik let dopředu vyvíjela stabilně a vykazovala stále větší propojení se zbytkem EU. Hodnocení komise je založeno na velmi detailním zkoumání; nic není ponecháno náhodě. Bulharsko ostatně usilovalo o zavedení eura už od letošního ledna, ale komise měla jisté pochybnosti. Na druhý pokus by to mělo vyjít.
Co na to samotní Bulhaři?
V samotném Bulharsku nevyvolává perspektiva přechodu na euro za půl roku valné nadšení. Zajisté, vládní politikové a ekonomové se radují z hlubšího zapojení do vnitřního trhu EU, které bude blahodárné pro bulharské podniky. Těší je fakt, že guvernér bulharské národní banky bude sedět v Radě ECB a ovlivňovat její rozhodování. Připomínají, že bulharský lev byl tak jako tak už 20 let napojen na euro, což limitovalo manévrovací prostor národní banky, která přitom nemohla nijak ovlivňovat rozhodování ohledně společné měny.
Na druhé straně se jako obvykle šíří obavy z jednorázového skoku cen – předpokládá se, že obchodníci využijí změny ke zdražování. K růstu cen může vést i hlubší propojování bulharské ekonomiky, nejchudší v EU, se zeměmi eurozóny, zatímco platy budou stagnovat. Poukazuje se v této souvislosti na neblahou zkušenost Slovenska, Estonska nebo Litvy, které postihl po přechodu na euro inflační poryv. Lidé se proto bojí, že změna prospěje podnikatelům a bohatým a poškodí chudé.
Těchto obav se pokusil populisticky využít prezident Rumen Radev, když v květnu ohlásil, že si přeje uspořádat ohledně vstupu země do eurozóny referendum. Pokud by ho prosadil, znamenalo by to nutně odklad přijetí eura nejméně o rok. Výsledek takového referenda by byl mimořádně nejistý vzhledem k sílícímu vlivu populistických, obvykle proruských politických formací v zemi.
Bulharská ústava však s referendy nepočítá a ústavní soud už v minulosti rozhodl, že pokus ho uspořádat by byl protiústavní.
Všechny strany křehké vládní koalice naopak zavedení eura podporují; je to jeden z prvků, které je drží pohromadě. Podle premiéra Rosena Željazkova by bylo nesmyslné ve chvíli, kdy se blíží posun výhodný pro bulharskou ekonomiku, „spustit debatu, která vede k manipulaci a vyvolává v lidech obavy“.
