KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská unie dostála svému závazku – pro příští dva roky poskytne Ukrajině 90 miliard eur, a to jak na obranu proti ruské agresi, tak na záchranu jejích státních financí. Po 15 hodinách úmorného vyjednávání se lídři členských států dohodli, že si za ně peníze vypůjčí Evropská komise na finančních trzích. Ručit bude rozpočtem EU tvořeným příspěvky členských států. Výhradu si vymohly Maďarsko, Slovensko a Česko.
Byl to dosti neobvyklý summit. Lídři se první hodiny věnovali podružným tématům. Vyslechli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který emotivně apeloval, aby se Evropa pochlapila, zmocnila se 210 miliard zmrazených ruských aktiv na svém území a přihrála je Ruskem napadené a ničené Ukrajině, protože je to z morálního hlediska správné a z právního neprůstřelné. Naprostá většina přítomných s ním souhlasila.
Pak se dlouhé hodiny jednalo v malých skupinách či bilaterálně. Belgický premiér Bart de Wever se ocitl pod nesmírným tlakem, aby dal nakonec zelenou využití zmíněných ruských aktiv, z nichž se lví podíl, 185 miliard, nachází na účtech belgického depozitora Euroclear.
Vyjednávači nakonec vyplodili krkolomný a komplikovaný návrh, který většina lídrů kolem stolu odmítla jako špatně pochopitelný. Emoce vyvolané Zelenského naléháním opadly a přišlo vystřízlivění. Převládl racionální tlak a touha to nějak dotáhnout. Bylo jasné, že bez dohody to tentokrát nepůjde.
Souběžně se tedy z iniciativy předsedy Evropské rady Antónia Costy rozběhlo jednání o klasickém úvěru, který Evropská komise navrhovala původně jako „plán B“.
Tady se už unie pohybovala ve známých vodách – není to tak dávno, co se státníci v roce 2020 shodli na společné půjčce jako reakci na hospodářský propad způsobený covidovou pandemií. Tehdy se hodně prohlašovalo, že to je naposled. I proto, při věrnosti této paměti, s půjčkou od začátku nesouhlasily „spořivé“ země v čele s Německem; další, včetně Francie či Španělska, ji naopak tiše prosazovaly.
Podle usnesení i výstupů z tiskových konferencí obdrží Ukrajina první výplatu už v lednu, aby ucpala hlavní rozpočtové díry. Pro rok 2026 může počítat se 45 miliardami a se stejnou sumou i pro 2027. Další finance by měly poskytnout země mimo EU, Velká Británie, Japonsko, Kanada nebo Norsko. Ukrajina půjčky splatí tehdy, pokud po skončení války obdrží od Ruska odpovídající reparace. Tedy pravděpodobně nikdy.
Evropské komisi bylo uloženo, aby dále zkoumala možnost, že by záruky za tento ukrajinský úvěr přešly z rozpočtu EU přece jen na zmrazená ruská aktiva. Bude se dál jednat s Belgií, a premiér De Wever s tím počítá. Kancléř Friedrich Merz připomněl, že se EU už rozhodla ponechat ruská aktiva zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace – bude tedy ještě dost prostoru se domluvit na jejich využití v její prospěch.
Babiš se rozhodl nenamočit Česko do rizika ve prospěch Ukrajiny
S domluveným postupem souhlasily všechny unijní vlády kromě Maďarska, Slovenska a také Česka. Viktor Orbán, Robert Fico a Andrej Babiš si vyjednali výjimku; pokud by bylo třeba za dluh ručit, tedy sáhnout do vlastní kapsy, jejich zemí se to týkat nebude. V usnesení summitu je doslova a poněkud šroubovaně napsáno: „Jakákoli mobilizace zdrojů jako záruka této půjčky nebude mít dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska.“
Aby maďarsko-slovensko-český odpor nepotopil celou dohodu, navrhl Costa využít ustanovení Smlouvy o EU o takzvané zesílené spolupráci. 24 zemí se tedy rozhodlo nějak postupovat, poskytnout půjčku a ručit za ni prostřednictvím rozpočtu EU. Dvě země, Maďarsko a Slovensko, byly proti jakékoli půjčce. Česko je s ní naopak srozuměno, ovšem za podmínky, že ho to nebude nic stát, a to ani v teoretickém případě, že by se úvěr musel splatit z národních peněz.
Andrej Babiš může tedy namítat, že zatímco on se vším souhlasil a nechtěl jen případně ručit českými penězi, Maďaři a Slováci jakoukoli pomoc Ukrajině odmítli. Takové odstíny jsou však nad běžnou rozlišovací schopnost a usnesení Evropské rady je nijak neodráží.
Hotovo 😎 Krátce po třetí hodině ráno skončilo důležité jednání Evropské rady. Na neformální snídani jsme se shodli na nutnosti zpřísnit azylová pravidla, abychom mohli efektivně navracet ty, kteří spáchají trestný čin. Řešili jsme nový rozpočet EU, ale i státy západního Balkánu.…
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 19, 2025
