Začíná maraton jednání o rozpočtu EU: Kdo chce víc peněz a kdo naopak brání dalšímu zadlužování?

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Pokud má Evropská unie zvládnout nové výzvy, musí na to mít víc peněz, vzkázali poslanci Evropského parlamentu Evropské komisi a vládám členských zemí. Zdůraznili, že zhruba jedno procento hrubého národního produktu (HNP), které dosud státy do kasy EU odvádějí, nemůže v období 2028–34 stačit, pokud má EU dostát svým závazkům a úkolům.

V článku se dozvíte...

  • Proč Europarlament žádá navýšení unijního rozpočtu a o kolik.
  • Jaké priority by měly být v novém rozpočtu zohledněny.
  • Proč dochází na střety s Evropskou komisí.
  • Jaké jsou hlavní překážky a spory mezi členskými státy.
  • Europarlament tak odstartoval dvouletý maraton dohadování kolem příštího sedmiletého rozpočtu, takzvaného víceletého finančního rámce (Multiannual Financial Framework – MFF). Evropská komise by měla svůj první nástřel předložit 16. července. Bude přitom muset dbát na stanovisko parlamentu, které jeho předsedkyně Roberta Metsolaová vyloží šéfům států a vlád na červnové schůzi Evropské rady.

    Historicky jsme si navykli na to, že největší část MFF spotřebovávají dotace na projekty v chudších regionech EU (kohezní politika) a na zemědělskou výrobu. Tyto priority se ovšem jeví jako stále méně udržitelné. 

    Válka na evropském kontinentu a ekonomický propad Evropy vůči zbytku světa vyvolávají nové potřeby, kterým bude třeba naléhavě vyhovět, pokud má Evropa zachovat svou globální pozici a udržet svůj sociální model.

    EU se konečně rozhoupala k definitivnímu zákazu plynu a ropy z Ruska. Co to pro nás znamená?

    Evropský parlament se většinově (371 pro, 206 proti, 123 abstencí) domnívá, že je třeba přehodnotit celou koncepci sestavování rozpočtu EU, který by měl „rovnovážně zohlednit bezpečnost EU, posilování její konkurenceschopnosti, a zároveň zaručit podporu historickým prioritám“, přičemž by měl být dostatečně pružný, aby v průběhu sedmiletého trvání umožnil přelévání prostředků mezi kapitolami. 

    „Výdaje na obranu se nesmí dít na úkor investic do ekonomické, sociální a územní soudržnosti,“ píše se v rezoluci. „Žádáme po EU, aby dělala víc; musí na to mít tedy víc peněz,“ podotkl zpravodaj za Evropskou lidovou stranu Siegfried Muresan.

    Parlament vidí jen jedno řešení: navýšení národních odvodů do kasy Unie. Je třeba opustit „tradici“, podle níž vlády platí kolem jednoho procenta HNP. „Je třeba tento strop prolomit, jelikož omezuje evropské ambice v dnešním rozbouřeném světě a neodpovídá na jeho výzvy,“ podotkla zpravodajka za socialisty Carla Tavaresová.

    Europoslanci se zároveň postavili proti záměru Komise sloučit kohezní a zemědělské fondy do jednoho nástroje, odkud by státy čerpaly podle výpočtů svých potřeb, a to na základě národních plánů. Ty by vypracovávaly po vzoru čerpání z evropského fondu obnovy, zavedeného v roce 2021 jako reakce na ekonomický propad způsobený covidovou pandemií. 

    „Nevěříme ve slučování všech (dotačních) programů,“ řekl Muresan, podle něhož se komise zaobírá záměrem nasypat do téhož pytle třeba i podporu pro vědu a výzkum. „Nemyslíme si, že by výzkumníci a farmáři měli soutěžit o stejné fondy.“

    Pokud neschválíme vyšší příjmy, půjde až 20 procent rozpočtu na splácení dluhu!

    Roberta Metsolaová

    předsedkyně Evropského parlamentu

    sinfin.digital