EU se konečně rozhoupala k definitivnímu zákazu plynu a ropy z Ruska. Co to pro nás znamená?

Těmito alarmujícími čísly argumentoval v úterý 6. května komisař Dan Jorgensen, když představoval návrh Komise na postupný, organizovaný, ale definitivní odchod od ruských fosilních paliv. Vlády členských zemí měly podle něj dostatek času se na takové opatření připravit. 

Komise za měsíc předloží návrhy zákonů vyžadujících, aby krátkodobé kontrakty na dovoz plynu a ropy z Ruska skončily ještě letos; ty dlouhodobé mají být ukončeny do prosince 2027, přičemž jednou z možností je využití klauzule vyšší moci.

Jedna z norem se bude týkat také importu paliva do jaderných elektráren. Zde Komise nehodlá navrhnout přesné termíny – bude však vyžadovat, aby se vlády postaraly, že dovoz uranu a obohaceného uranu z Ruska bude ukončen „co nejdříve“.

„Navzdory podstatnému snížení závislosti na ruských fosilních palivech v posledních letech jsme nadále loni dováželi 19 % plynu z Ruska. To kompromituje naši energetickou bezpečnost, jsme vydáni napospas ekonomickému vydírání a manipulaci,“ řekl Jorgensen. Nová legislativa podle něj pomůže EU se zcela a definitivně oprostit od energetické závislosti na Rusku.

Návrh se může jevit na první pohled jako logický a nekontroverzní, ale není to tak. Ostře se proti němu ohradily Maďarsko a Slovensko, které nadále dovážejí ve velkém ruský plyn i ropu a nemíní s tím přestat, ačkoli mají alternativy. 

Maďarský komisař Oliver Várhelyi dokonce veřejně oznámil, že návrh zpochybnil na jednání kolegia Komise, přestože podle pravidel nesmí otevřeně hájit zájmy své země či plnit pokyny její vlády. A ministr zahraničí Péter Szijjártó označil plán Komise za „hrubou chybu“, která „ohrožuje energetickou bezpečnost, zvyšuje ceny a porušuje svrchovanost“.

Slovensko si zase nedávno vymohlo v usnesení Evropské rady zmínku o tom, že mu Komise pomůže v jednání s Ukrajinou o tranzitu ruského plynu – což se ve světle nadcházející legislativy jeví jako nesmysl. Premiér Robert Fico ostatně komisi obvinil, že vytváří podmínky pro další zvyšování cen plynu, a to „z čistě politických důvodů“.

Obě země původně hrozily, že pokud se stopka objeví v některém z dalších balíků protiruských sankcí EU, zablokují je svým vetem. Komise proto volí formu nařízení, o kterých se bude v Radě EU hlasovat kvalifikovanou většinou. „Bude to normální legislativní procedura. Pokud některý stát nebude většinové rozhodnutí respektovat, máme k dispozici proceduru pro porušení práva,“ uvedl Jorgensen.

Měl tím na mysli, že v takovém případě Komise vyzve příslušnou vládu, aby ve stanovené lhůtě začala legislativu naplňovat. Pokud to neučiní, obrátí se Komise k Evropskému soudnímu dvoru, který nařídí penále, jež může dosahovat astronomických částek.

Jørgensen zároveň řekl, že si je Komise vědoma složitější situace některých středoevropských zemí bez přístupu k moři a že je připravena jim pomáhat. Způsob, formu ani objem takové pomoci však neupřesnil.

Dodal, že EU bude záměr zcela zastavit dovoz ruských paliv naplňovat i tehdy, kdyby došlo k uzavření příměří či mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. „Nemůžeme být závislí na zemi, která používá energie jako zbraň a vydírá nás. Chceme být na Rusku stoprocentně nezávislí,“ dodal. Zároveň vysvětlil, že souběžným cílem je celkově snižovat objemy dovozů fosilních paliv do EU a nahrazovat je domácími kapacitami, zejména elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že obchod s plynem a ropou je v rukou soukromých společností, může postup EU vyvolat krátkodobě opačný účinek – pokud budou ruské suroviny na trhu podstatně lacinější než ty ostatní, budou se obchodníci s nimi je snažit ve velkém nakupovat dřív, než to bude zakázáno. 

Není žádným tajemstvím, že část evropského byznysu, zejména v Německu, nadále sní o návratu konkurenceschopnosti díky obnovení dovozu laciných ruských energií. Politická argumentace Komise tak může při projednávání zmíněných zákonů v Radě EU i v Evropském parlamentu narazit na pragmatické argumenty opřené o zájmy podniků.

Ty mohou také protestovat proti dodatečným povinnostem – podle připravovaných zákonů budou muset do konce roku oznámit vládám detaily všech kontraktů týkajících se dovozu ruských paliv, včetně jejich objemu a trvání. Pak se bude jednat o tom, o co opřou své výpovědi těchto kontraktů. 

Komise jako kompenzaci nabízí, že bude jménem celé EU jednat o alternativních dodávkách – s USA, Katarem, Alžírskem a dalšími –, což by mělo srazit ceny zkapalněného plynu dováženého z těchto zemí pro celou EU.

Státy EU vybudovaly od roku 2022 dostatečnou kapacitu na dovoz a zpracování zkapalněného plynu (LNG) ze zemí mimo Rusko. Zároveň začaly snižovat jeho spotřebu; očekává se, že do roku 2030 poklesne poptávka o 40–50 procent, tedy o 100 miliard kubických metrů. Souběžně se budou zvyšovat dovozy ze Spojených států, což je jeden z validních argumentů Komise při jednání s Trumpovou vládou o konečném uspořádání celních tarifů.

Zatímco závislost EU na ruském plynu poklesla z 45 procent v roce 2022 na 13 procent loni (a začala také mírně stoupat), u ropy se podařilo ji snížit z 26 na pouhá tři procenta. Už v prvních měsících po začátku ruské agrese se Unie zcela odstřihla od ruského uhlí. Řada jaderných elektráren typu VVER v zemích, které dříve patřily k sovětskému bloku, nadále používá ruské jaderné palivo, včetně ČR.

Komise navrhne omezení dovozu obohaceného uranu z Ruska a také dohod o nových dodávkách uranu, obohaceného uranu a derivátů, které spolupodpisuje dodavatelská agentura Euratomu ESA. Podle Jørgensena zde nebudou žádné termíny, ale půjde o to, aby se nákupy v Rusku staly méně výhodnými a skončily tudíž „co nejdříve“.

Součástí navrhované legislativy budou opatření proti „stínovému loďstvu“, které Rusko používá k „rozvozu“ své ropy po světě včetně evropských přístavů a které už bylo terčem minulých balíků protiruských sankcí. Nyní jde o to, že Komise chce mandát k jednání se zeměmi, pod jejichž vlajkami tyto tankery formálně plují, aby umožnily jejich inspekce, a to nejen v evropských přístavech. 

Vysoká představitelka pro zahraniční politiku EU Kaja Kalasová navrhne námořní operaci, při níž budou podezřelá plavidla sledována a prověřována.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.