KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Zdá se, že dlouho předpovídaná krize v ruské ekonomice konečně dorazila. První kvartál roku zahájila ruská ekonomika výrazným zpomalením, po očištění od sezónních vlivů dokonce poklesem o 0,3 % oproti předchozímu kvartálu. Nepříznivý vývoj se navíc neomezuje jen na vnější faktory, ale zasahuje i samotné vnitřní struktury ruské ekonomiky.
Na druhou stranu by však bylo unáhlené činit závěry na základě jediného čtvrtletí, přestože některé negativní tendence byly patrné už v předchozích měsících. Ani to však ruskému ministerstvu financí nebrání odhadovat růst o 2,5 % pro rok 2025, což lze považovat za značně optimistickou předpověď.
Dokonce i oficiální zdroje připouštějí, že ekonomika zažívá nerovnoměrný růst, což ve skutečnosti znamená, že rostou pouze některá specifická odvětví. Hlavním motorem růstu ruského průmyslu zůstává zbrojní výroba. Už v předchozích měsících se ukazovalo, že růst průmyslu se koncentroval na takové položky jako „ostatní dopravní prostředky“, „textil speciálního určení“ či „počítače a optická zařízení“ – vše bez výjimky související s vojenskou výrobou. Naopak civilní sektory stagnovaly nebo, podle analytického centra CMAKP, dokonce přešly do recese.
Zatímco vojenská výroba má přednost, civilní sektor trpí pod tlakem vysokých úrokových sazeb, které dosahují 21 %. Důsledkem je například pokles železniční dopravy o 8,6 % v dubnu v meziročním srovnání, což signalizuje další potíže. Tento ukazatel má totiž předstihovou povahu – naznačuje, co se v ekonomice stane. Případné krachy firem by mohly vést ke snížení výběru daní ze zisku, a tím ohrozit plánované zvýšení daňových příjmů mimo sektor ropy a zemního plynu o 20 %.
Některé tendence jsou nicméně přeci jen pozitivnější. Zejména inflace podle nejnovějších údajů poklesla. Podle všeho se plně dostavuje efekt vysoké úrokové míry, která utlumila ekonomickou aktivitu. Ani zde však není situace růžová, neboť růst cen se koncentruje na základní potraviny.
Zatímco loni bylo „nejpopulárnějším“ zbožím z hlediska růstu cen máslo, nyní jeho místo zaujaly brambory. Ty trpí hlavně neúrodou v důsledku špatné sklizně, kterou nezapříčinilo nic jiného než nedostatek pracovních sil v důsledku protiimigrantského tažení.
Podle všeho se zastavil i růst mezd, což způsobil prostý fakt, že firmy nemají prostředky na jejich zvyšování. Zpomalení růstu mezd může přinést vyšší výběry peněz z bank, protože velká část úvěrů byla vydávána s pohyblivou úrokovou sazbou. Rusové si brali úvěry s očekáváním, že inflace bude jen krátkodobá a že růst mezd splátky bez problémů pokryje – což se nyní neděje.
Pokles ekonomiky může být ještě větším problémem i proto, že není úplně jasné, odkud může Rusko získat finanční zdroje. Vnější trhy jsou pro něj uzavřené, půjčovat si může jen na vnitřním trhu. Ale i tam si půjčuje za cca 16 procent ročně. Náklady na obsluhu dluhu rostou a nové dluhopisy prakticky jen splácejí ty předcházející. Možností je pochopitelně zvýšení daní, ale ani to nemusí v kontextu stagnující ekonomiky přinést očekávané výsledky.
Jednou z mála možností tak bude zvýšení různých poplatků a tarifů, ať již za železnici, nebo za komunální služby. Jistou šanci nabízejí i úspory, které se ale nedotknou vojenských výdajů – ty naopak porostou.
Problémem je, že často zmiňovaný Fond národního bohatství, jehož likvidní část dosahuje 3,3 bilionu rublů, už nepokryje ani plánovaný schodek. Kreml navíc nechce celý Fond utratit, protože by tím přišel o jakoukoli rezervu. Nabízí se tak snížení cenové hranice, při které se příjmy z ropy přesouvají do Fondu národního bohatství, ze 60 na 50 dolarů za barel, ale to pak zase předpokládá ještě větší škrty v rozpočtu.
Ani globální ekonomická situace Rusku nepomáhá. Ceny ropy, ovlivněné zvýšením těžby ze strany OPEC+, klesají, což má přímý negativní dopad na ruský rozpočet. Už nyní se příjmy z ropy a zemního plynu snižují kvůli silnějšímu rublu a poklesu cen ropy, plánovaný deficit tak vyrostl na 3,8 bilionu rublů.
Naděje na změnu v dohledné budoucnosti se zdají minimální, byť u cen ropy není nikdy nic jisté. Ministerstvo financí revidovalo očekávané příjmy státního rozpočtu ze 41,3 bilionu na 38,5 bilionu rublů. Některé regiony již hlásí výrazné rozpočtové deficity. Konkrétně v „proslulé“ Kemerovské oblasti – centru uhelného průmyslu – skončil rozpočet v deficitu 70 miliard rublů za rok 2024. Zpomalení ekonomického růstu přinese problémy i v dalších regionech, ať už s vysokým podílem spotřebního průmyslu, či těžbou.
Navíc pokračující neúspěšná jednání o příměří s Ukrajinou zchladila optimismus, který v Rusku panoval na začátku roku. A stále více štvou prezidenta Trumpa. V americkém Senátu se tak projednává nový balík sankcí, které cílí na odběratele ruského plynu a ropy.
V současné době se zdá, že prostor pro další sankce je již téměř vyčerpán, přesto však i pouhé zpřísnění stávajících opatření, jak ukázalo poslední kolo sankcí iniciované prezidentem Bidenem, může Rusku způsobit značné problémy.
Ačkoli je nepravděpodobné, že by se prezident Trump rozhodl v tuto chvíli zavést sankce proti Indii či Číně, rostoucí nevole vůči Rusku je stále zřetelnější. Navíc, v době nízkých cen ropy si zákazníci raději vyberou politicky bezpečné zdroje, než aby riskovali s „toxickou“ ropou z Ruska. Proti samotnému Rusku však USA nemají příliš mnoho sankčních prostředků, které ještě můžou „vytáhnout“.
Otázkou zůstává, jak bude Rusko na tuto situaci reagovat. Aktuální vývoj nevěstí pro ruskou ekonomiku nic dobrého. Růst tažený státními výdaji na zbrojení se zdá být na ústupu, a pokud se nestane zázrak, budou muset ruští představitelé hledat neortodoxní řešení.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
